Černoši v zemích českých a moravských: Agenti práskači a grázli, diskriminující pejskaře. Poctiví a pracovití Cikáni. Tolerance podle biče otrokáře. Blíží se doba konfidentů
Helena Hulejová uvažuje nad tím, proč se v mediální záplavě článků nechává utopit daleko podstatnější kulturní a etnický problém, rovněž prosazovaný našimi „politicky korektními“ elitami
V poslední době jsou korporátní média plná „imigrantů“, kteří do naší země hrozí vpadnout z exotických a neznámých krajin i kultur. Různí „lumpenkavárníci“ a jejich přisluhovači značky užitečný idiot se hrozně diví, že to není lidem u nás moc po chuti.
Horší, než imigranti
V hlomozu a výkřicích zcela právem poděšených Čechů a Moravanů tak trochu zaniká problém, který by nás měl pálit přinejmenším stejně: Naše elity pomocí sociálního inženýrství usilovně pracují na tom donutit většinovou společnost upřímně nenávidět Cikány prostřednictvím "politicky korektních" zásahů. Budí to dojem, že jde o cílenou strategii, mající za úkol dostat nás v ohledu k cikánskému problému zhruba tam, kde jsou dnes bílí Američané skrze všechny ty Detroity a Fergussony vůči svým černým spoluobčanům. „Imigrace“ pak už jen dorazí, co bude stejně nenávratně zničeno. Že se tak děje, je dobře vidět i z následujícího povzdechu docela obyčejného českého podnikatele Davida Vlka, který má s cikány osobní zkušenost - a už nemůže mlčet.
Čtěte ZDE: Alchymistický sociální tyglík před výbuchem: Podaří se zničit státy a národy? Vznikne skrze válku evropský lid? Uzavřete hranice a povolejte armádu! Jdeme do finále
Čtěte ZDE: Uprchlický oheň zažehli Američané: Sami však žádné běžence nepřijmou. „Azylanti“ v Itálii již terorizují místní občany. Le Penová a každý s rozumem v hlavě zná recept. Ubráníme se?
David Vlk: Blíží se doba práskačů
Blíží se doba kdy bude negativní vztah k našim romským spoluobčanům považován za trestný čin. Paní ombudsmanka začíná do firem posílat romské agenty práskačky, s jejichž pomocí chce diskriminaci nahradit vřelou láskou.
Je to takové typický malé, české. Pošle se nastrčená udavačka a na základě jejího udání se potrestá chudinka realitní makléřka, která jen plnila oprávněný požadavek majitele bytu, jenž zřejmě po nějaké své (nebo sdílené) špatné zkušenosti nechtěl za podnájemníky Romy. Navíc romská "Agentka" svého odhalení teď samozřejmě hodlá využít a vysoudit na makléřce sto tisíc. Odrbat blbého gádža je totiž vždycky jednodušší, než si peníze vydělat prací, to je jisté.
Čtěte ZDE: Rasistický útok v Ostravě: Zlá a ošklivá ochranka už zase mlátí hodné cikány. Pro sociální dávky taxíkem či mercedesem. Jak přeložit „bílá svině“ do staré řečtiny?
Čtete ZDE: Průzkumy: Projekt multikulturní společnosti je v troskách. Děti se nechtějí kamarádit s Cikány, Duchcov je na nohou. Není to všechno vlastně záměr?
Je bajonet řešením?
Rád bych věděl, jestli v této zemi existuje, nebo bude brzy existovat zákon, že si svůj byt nemůžete pronajmout, komu chcete? Ta doba, kdy o našem majetku rozhodoval někdo "nahoře", jsem už doufal, že skončila. Já například kdybych pronajímal byt, tak bych tam nechtěl třeba podnájemníka s velkými psy. Psy mám sice rád a lidi co mají rádi psy taky, ale myslím si, že velký pes nemá co v malém bytě dělat. Jsem tedy grázl nenávidící a diskriminující pejskaře?
Tím že nás budou státní orgány trestat za náš negativní vztah k Romům ho nezmění. Spíše naopak. Propast mezi většinovým a menšinovým etnikem se ještě prohloubí. Můj vztah k Romům je vytvořen na základě mé osobní zkušenosti s nimi. Mám tři poměrně značně negativní.
Když jsem byl na vojně a měl dozorčí službu, vytáhl na mě Rom Samko kudlu, protože jsem ho nutil do úklidu chodby. Naštěstí jsem vytáhl služební bajonet, který byl asi o 20 centimetrů delší než jeho kudla.
Čtěte ZDE: Levicoví radikálové z takzvaného Helsinského výboru chtějí ve jménu "boje za cikánská práva" dále omezit svobodu slova a indoktrinovat naše děti
Čtěte ZDE: Brusel nutí ČR k podpoře Cikánů i za cenu porušování ústavy. Proč soudruhům v EU tak záleží na pozitivní diskriminaci „nepřizpůsobivých“?
Záchvat šílené odvahy a konfidenti soudružky Šabatové
V roce 1998 mně pak rómská partička ukradla v mém tehdejším brněnské obchodě, příruční pokladnu i peněženku a doklady mého zaměstnance. Chudák je sice v záchvatu šílené odvahy (bylo jich pět) honil přes půl Brna, ale nedohonil.
A pak jsem taky jednoho Roma zaměstnal. V návalu šílené filantropie jsem mu dokonce svěřil klíče od skladu a taky jsem ho musel za šest měsíců propustit. Ve skladu toho trochu ubylo, přibyla tam v rožku za regály stará matrace, kde v pracovní době pospával a s manželkou mi služebním mobilem protelefonoval asi 20. tisíc.
Ne, nemohu říct, že bych Romy po této trojí zkušenosti přímo nesnášel, ale láskou k nim skutečně netrpím, to přiznávám. Rád bych se tedy nějakými pozitivními zkušenostmi přesvědčil, že nejsou všichni stejní, že jsou mezi nimi poctiví a pracovití lidé (v hloubi duše jsem přesvědčen, že to tak musí být - alespoň dva nebo tři). Obávám se ale, že romští konfidenti pracující pro paní Šabatovou mne o tom v žádném případě nepřesvědčí. Tudy cesta asi nevede.
Zdroj.
Tagy článku