Globální oteplování, změny klimatu, dohody o klimatických změnách - takovéto pojmy posloucháme už desítky let. Většina lidí v Evropě si řekne, že na globálním oteplování zřejmě něco bude, protože posledních pár let jsou léta velmi horká, i zimy jsou teplejší, dokonce v jižněji položených částech Evropy nejsou téměř žádné.
Čtvrtého listopadu tohoto roku vstoupila v platnost na celosvětové úrovni Pařížská klimatická dohoda uzavřená 12. prosince 2015. Co touto dohodou jednotlivé státy včetně našeho získávají a co ztrácejí? A co naopak získají nadnárodní korporace v minulosti obchodující s emisemi po celém světě, které nyní do rukou dostanou tzv. zelené dluhopisy?
A jak to je vlastně s globálním oteplováním? Proč stále existují dva tábory odborníků a klimatologů, kdy jeden tábor hovoří o globálním oteplování jako o největším podvodu století - a druhý tábor naopak považuje tvrzení o globálním oteplování za nevyvratitelný fakt?
Evropa, OSN a globální hráči
Místopředseda Evropské komise pro Energetickou unii, Slovák Maroš Šefčovič, který zastupoval EU při závěrečném podpisu dohody, upozornil, že "je neuvěřitelné", že se světu podařilo dosáhnout dohody, která jen rok od svého uzavření vstupuje v platnost. Nezapomněl upozornit ani na to, že se to všechno událo během slovenského předsednictví v EU: "Rád bych vyzdvihl roli slovenského předsednictví v Radě EU, neboť koncem září rozhodlo o svolání mimořádné Rady ministrů pro životní prostředí, aby se udělalo vše potřebné pro ratifikaci Pařížské dohody. Ministrovi Lászlóvi Sólymosovi se podařilo úspěšně dovést vyjednávání do úspěšného konce. Je to velký diplomatický úspěch pro Slovensko."
Dosud Pařížskou dohodu ratifikovalo 110 zemí včetně největších znečišťovatelů ovzduší - USA a Číny. EU dohodu ratifikovala jako celek, ale již 16 členských států - jako například Německo, Francie či Slovensko - měli ratifikaci za sebou ještě dříve. Země EU se tak de facto vzdaly dalších svých pravomocí a předaly je pod kuratelu OSN, která samozřejmě spolupracuje s globálními nadnárodními investory, kteří si tak postupně kupují celý svět. Miguel Arias Canete, eurokomisař pro oblast klimatu a energetiky, řekl, že Pařížská dohoda je "úspěchem pro celou planetu".
Skutečně? Tak se podívejme blíže na některá fakta.
Mezivládní výbor OSN pro změnu klimatu, jenž je znám pod zkratkou IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) o globálním oteplování a klimatických změnách už nemluví jen v rovině hypotéz. Dlouholetá teorie se prý již stala nevyvratitelnou dogmatem. Jiné názory, poukazující na chyby v měřeních nebo na podvodné manipulovanými klimatickými grafy, se absolutně nepřipouštějí a jsou považovány za konspiraci. V tomto ohledu tak můžeme za konspirátory považovat i nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, bývalého českého prezidenta Václava Klause nebo řadu klimatologů a vědců z několika oblastí, kteří o globálním oteplování mluví jako o největším podvodu na lidech.
Donald Trump ještě během předvolební kampaně upozornil, že dohodu z Paříže napadne, neboť globální oteplování považuje za podvod. Před pár dny přišel americký deník The New York Times s informací, že Trump změnil svůj názor na globální oteplování, což poslušně přebrala všechna média na celém světě. Trump však názor na globální oteplování nezměnil, pouze novináři z The New York Times jeho slova z interview překroutili, aby to tak vyznělo. Od renomovaného amerického deníku, jehož se již vzdávají i jeho dlouholetí američtí předplatitelé pro neustálé lži a podsouvání nepodložených faktů, se nic jiného ani čekat nedalo. Píše a informuje tak, jak si to globální elita přeje.
Na klimatické konferenci v marockém Marrákeši, která se uskutečnila mezi 7. do 18. listopadem, se smluvní strany dohodly na založení Pařížského výboru na budování kapacit, jelikož rozvojové země mají problém s přizpůsobením se nepříznivým důsledkům změny klimatu. Proto se i zde schválila cestovní mapa (jedna z mnoha) k mobilizaci 100 miliard dolarů ročně od roku 2020 na klimatické projekty v rozvojových zemích. Analýza Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) však informuje, že 100 miliard dolarů ročně nebude ani zdaleka stačit. Podle UNEP se mohou skutečné náklady do roku 2030 pohybovat v rozmezí 140 až 300 miliard dolarů ročně a do roku 2050 mohou dosahovat od 280 až po 500 miliard dolarů ročně.
Čtěte ZDE: Dohady a spekulace nabírají na síle: Zůstane Trump "bílým mužem" i v bytě po černošské rodině? Opatrný optimismus. Matadoři NWO ve střehu. Budou padat modly? Klimatičtí kacíři nastupují. Pražská Kavárna hysterčí
Podstata Pařížské dohody
Dostáváme se k pointě Pařížské dohody. Mnozí světoví a evropští politici včetně eurokomisařů v Bruselu, kteří jsou jen figurkami v rukou nadnárodních korporací, si již mnou ruce nad svými zisky - a korporace zase nad obrovskými výnosy z přechodu neobnovitelných na obnovitelné zdroje energie. K tomu by se měly použít tzv. zelené dluhopisy, které několik mainstreamových médií označilo jako "investici pro budoucnost planety." Všechny státy, které předaly další pravomoci OSN, tak stojí na prahu nové uměle vyvolané průmyslové revoluce. Zda však ze zelené energie budou profitovat i obyčejní lidé a bude tak zachráněna naše planeta, nebo bude zelená revoluce v energetice jen zástěrkou pro zakrytí dalšího bohatnutí globálních korporací, není příliš těžké uhodnout.
Pro všechny státy seskupené pod zelenou vlajkou, které se neustále potýkají s hospodářskou krizí a obrovskými dluhy, budou k dispozici další dluhopisy - tentokrát zelené. Celý svět se tak pod kuratelou OSN dostane do dalšího zadlužení jménem zelené energie, z něhož budou jednoznačně profitovat ti, kdo tyto zelené dluhopisy vydali - tedy bankéři a obrovské bankovní korporace, které si tak prakticky koupí celou planetu.
Dnes se již populární termín „globální oteplování“ raději nepoužívá, neboť jde z pohledu fyziky o absolutní nesmysl. Tento termín používají jen nezasvěcení novináři nebo politici. Klimatologové již mluví jen o globální změně klimatu, což znamená, že může jít nejen o oteplování, ale i o ochlazování. V roce 1957 zveřejnili americký oceánograf Roger Revelle s rakouským chemikem a fyzikem Hansem Eduardem Sachsem společný dokument, ve kterém byla zmíněna možnost, že atmosférický CO2 může způsobovat skleníkový efekt, který zřejmě vede k oteplování atmosféry. Šlo jen o vědeckou hypotézu, a nikdo tedy nevěděl, zda je skutečně správná. Přesto na tuto teorii navázal další americký vědec David Keeling, který v roce 1958 zveřejnil tzv. Keelingovu křivku, která graficky znázorňovala nárůst CO2 v zemské atmosféře. Jak tato křivka vznikla, není jasné, protože žádná studie do té doby nedokazovala skutečnou souvislost mezi atmosférickým zbytkovým plynem CO2 a změnami klimatu. Přesto se Keelingově křivce věnovala nebývalá pozornost.
Keelingovu a Revellovu teorii v roce 1972 využil kanadský ropný byznysmen Maurice Strong, jenž spolupracoval s Henrym Kissingerem a s rodinou Rockefellerů na první celosvětové konferenci OSN ve Stockholmu, která se zabývala tématem životního prostředí. A právě zde byl položen základní kámen mezinárodní ekopolitice, když Strong na konferenci informoval celý svět o nastávajícím globálním oteplování - i když k tomu neměl žádné důkazy. O globálním oteplování se tak začalo v médiích i mezi politiky mluvit stále častěji, až v roce 1988 založil Strong pod zástěrkou OSN Mezivládní výbor OSN pro změnu klimatu (IPCC). Jeho úkolem bylo předložit vědeckému světu důkazy o oteplování Země, což byl začátek celosvětové klimatické propagandy.
Čtěte ZDE: Už i vědci se bouří: Přijde po Brexitu CLEXIT? 42 miliard platíme do „fondu zničení civilizace“ každý rok. Zvykáme si? Je čas říci Dost! Klaus mezi disidenty. Je pět minut po dvanácté
Climate Gate
Ukázalo se, že velmi mnoho zpráv IPCC bylo z vědeckého hlediska nesprávných a chybných, což samozřejmě vyvolalo pochybnosti o globálním oteplování u více nezávislých vědců. Pochybnosti se však nepřipouštěly, protože to, co řekl IPCC, se považovalo za svaté - a pochybovači byli označováni za konspirátory. Veškeré údaje o klimatu, jimiž se oháněl IPCC, většinou pocházely z University of East Anglia, ale jak se ukázalo později, byly zfalšované. Odhalili to v roce 2009 hackeři, kteří se nabourali do počítačů této univerzity. Skandál byl po zveřejnění všech údajů a e-mailů nazván Climate Gate, avšak ve světových médiích se o něm příliš nemluvilo, neboť politický establishment neměl zájem, aby se tyto lži propíraly na veřejnosti. V globální propagandě se tak pokračovalo dál, ale už se nemluvilo o globálním oteplování, nýbrž jen o změnách klimatu.
I když drtivá většina klimatologů varuje obyvatele Země a souhlasí se zprávami IPCC, menší skupina odborníků z meteorologie, fyziky, ekologie a klimatologie říká, že změny klimatu nemůže nikdo zastavit, protože podnebí na Zemi se od nepaměti mění průběžně. V roce 2014 meteorolog John Coleman, který založil první meteorologickou televizní stanici The Weather Channel, řekl: "Hladina moří nadměrně nestoupá, ledová pokrývka se rozšiřuje a netaje. Populace ledních medvědů roste. Vlny tepla budou méně časté. Těmito tématy se již léta seriózně zabývám. Stávají se z nich ve stále větší míře politická témata, ale vědecká základna není přitěžující ani jednotná. V současnosti nelze prokázat výrazné, lidmi způsobené globální oteplování. Ztroskotaly všechny teorie, které se snažily dokázat, že oxid uhličitý je výrazným skleníkovým plynem a způsobuje výrazné měřitelné oteplování. Více než osmnáct let již k žádnému oteplování nedochází."
Některá média a vědci stále šíří zprávy o tom, že ledová pokrývka na pólech dramaticky mizí, což je však podle studie zveřejněné v roce 2014 v časopise Nature Geoscience nesmysl. Vědecká studie totiž odhalila, že ledová pokrývka v Antarktidě je výrazně silnější, než se dosud předpokládalo. Co se týče populace ledních medvědů, nové sčítání v oblasti Hudsonova zálivu v roce 2012 odhalilo, že počet medvědů je v této části asi o dvě třetiny vyšší, než se odborníci domnívali.
Každý, kdo chodil do školy, ví, že bez CO2 by nebyl žádný život. Potřebují ho pro svůj život rostliny, které během fotosyntézy rozkládají CO2 na uhlík a kyslík. A právě kyslík potřebují k životu lidé i zvířata. CO2 je v atmosféře zastoupen pouze 0,04 % a v ovzduší kolísá v závislosti na místních podmínkách. Vysoká koncentrace je ve vulkanicky aktivních oblastech a v některých přírodních minerálních vodách. V nedávné minulosti byl dokonce CO2 používán ve sklenících, ale protože umělá hnojiva jsou podstatně výnosnější, na CO2 se jaksi zapomnělo.
Vědci kritizující IPCC za jejich kontroverzní zprávy o globálním oteplování sice říkají, že k jistému oteplení možná dochází, avšak nejde o následky skleníkového efektu způsobeného lidskou činností a emisemi CO2. William Gray, profesor atmosférických věd na Colorado State University je toho názoru, že "globální oteplování je jeden z největších podfuků, jaké kdy byly spáchány na Američanech." Richard Lindzen, profesor na Massachusetts Institute of Technology, si myslí, že "nejsme vůbec v pozici, která by nám umožňovala důvěryhodně připsat nedávné klimatické změny hladině CO2 v atmosféře, ani předpovědět, jak se bude vyvíjet klima v budoucnosti."
Čtěte ZDE: Teroristický útok „oteplovačů“ - kde jinde než v Paříži: Loupež 200 miliard dolarů za bílého dne. Cynická fraška, kterou zaplatí každý z nás. Další podvod s daty. Proč loď Greenpeace uvízla v ledu?
Propaganda jménem zisku
Mnozí renomovaní vědci hovoří o tom, že CO2 je tím nejmenším problémem. Nejškodlivějšími plyny jsou totiž oxid dusný (rajský plyn), který je asi 300krát škodlivější než CO2 a nachází se hlavně v hnojivech, které jsou bohaté na dusík. Proč se neomezuje používání rajského plynu je jasné - jde o byznys. Dalším mnohem škodlivější plynem než CO2 je metan, který se také používá v zemědělství, v lesnictví, a produkuje ho i dobytek. Nikdo však neapeluje na to, aby lidé omezili konzumaci masa - opět jde o velký byznys.
Při hledání souvislostí, jak to celé začalo, musíme jít do roku 1972, kdy zveřejnil Římský klub (tajně usilující o nastolení Nového světového řádu) studii The Limits to Growth (Meze růstu), kde se uvádělo: "Na této planetě je nás příliš mnoho - to se musí změnit!" Bývalý americký ministr zahraničních věcí Henry Kissinger v roce 1974 předložil Národní bezpečnostní radě USA memorandum, v němž tvrdil, že "prioritou americké zahraniční politiky k zemím třetího světa má být vylidňování."
V roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiro (vedl ji Maurice Strong) byl schválen a přijat dokument, který měl zabránit dalšímu zhoršování životního prostředí pod názvem - Agenda 21 (psali jsme ZDE). Součástí tohoto dokumentu je i zastavení růstu obyvatelstva a plýtvání přírodními zdroji. Římský klub v roce 2004 vydal další aktualizovanou studii Mezí růstu, kde se předpovídalo, že v roce 2030 by měl nastat kolaps světa, proto požadoval urychlené snížení počtu obyvatel Země a přísné omezování produkce škodlivých látek.
A právě zde se dostáváme k pointě klimatické propagandy, kdy by měla být podle těchto dokumentů zásadním způsobem oslabena střední vrstva obyvatel na celém světě, protože spotřebovává všeho příliš mnoho. Je však třeba vymyslet, jak celou Agendu 21 protlačit mezi lidi tak, aby ji přijali všichni, tedy i střední třída, která jí má být potlačena. Proto ty fráze o udržitelnosti a sociální spravedlnosti. Pod křídly OSN se to nakonec i podařilo - vždyť kdo by dnes nesouhlasil s ochranou životního prostředí. Klimatická propaganda IPCC a všechny protokoly, dokumenty a dohody mají za cíl nejprve oslabit jednotlivé státy sdružené pod OSN - a pak i jejich obyvatele, kteří se musí ve všem omezit, aby se podařilo zachránit elity a přírodní bohatství Země, které si chtějí přivlastnit jen pro sebe. A jako třešničku na dortu elity získají i zelenou revoluci v energetice, což bude vlastně jen zástěrkou pro zakrytí jejich dalšího bohatnutí.
V těchto souvislostech přímo bije do očí, že ony elity vůbec nezajímá odlesňování amazonských pralesů, kde se pak chová dobytek, který při procesu trávení produkuje metan, vytvářejí se tam sójové plantáže, případně plantáže pro výrobu palmového oleje, který se přidává téměř do všeho, protože je levný...
Všichni, kdo se ohánějí ekopolitikou a zelenou energií z obnovitelných zdrojů, by se měli nejprve zamyslet nad tím, kdo celé globální oteplování vymyslel, a zda se mu vůbec jedná o záchranu naší planety - nebo jen o ovládnutí všech zdrojů energie, o které se nechce dělit.
Tagy článku