Kampaň, jež má za cíl zvrátit výsledky voleb a odstranit prezidenta Trumpa, se právě rozjela na plné obrátky. Jenže je to trochu naopak, než jindy: atentát málokdy začíná pohřbem.
Přesněji řečeno: Inspirace k akci přišla od oltáře Národní katedrály, kde se sešel náš establishment, aby vzdal hold zesnulému Johnu McCainovi.
Bohoslužby se zúčastnili všichni prezidenti z období let 1993 až 2017: Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama, viceprezidenti Al Gore a Dick Cheney, státní tajemníci Hillary Clintonová, John Kerry a Henry Kissinger, lídři obou sněmoven Kongresu - a na seznam musíme přidat nedohlednou řadu generálů a admirálů.
Jde do tuhého
Frontální útok začal Barack Obama, který nakráčel ke kazatelně, aby pronesl žhavou obžalobu muže, jemuž nemůže zapomenout, že ničí, co on (alespoň podle svého názoru) vybudoval:
„Tak velký díl naší politiky, veřejného života, veřejného diskurzu se může zdát malým, zlomyslným a nicotným, když výměnou za něj máme nabubřelé, urážlivé a falešné kontroverze a uměle vyráběná pobouření… Je to politika, která předstírá svoji odvahu a tvrdost, ale ve skutečnosti se rodí ze strachu.“
To bylo skutečné poselství pohřební tryzny. Řečníci možná chválili McCainovu ochotu překonat stranické hranice - ale Demokraté z pohřbu paradoxně přišli s docela novým odhodláním: Od teď už půjde do tuhého!
A taky, že jde. Začalo to o tři dny později. To když hned po zahájení slyšení k nominaci soudce Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu Senátním výborem pro záležitosti soudnictví Demokratiční poslanci řízení narušili a požadovali okamžité odročení jednání. Venku se zatím zástupy demonstrantů hlasitě domáhaly zastavení celého slyšení.
Čtěte ZDE: John McCain zemřel: Jak se stát z ďábla andělem? Míra pokrytectví politiků a novinářů je nedostižná. Nenávist funguje jako stmelující hmota. Chcete se stát hrdinou? Musíte vědět, na koho plivat
Blázinec
Senátor Dick Durbin, který si připsal kredit za zorganizování celé akce, hrdě pronesl, že „to, co jsme slyšeli je hlomozící hlas demokracie“.
Jsou to zajímavá slova. Pokud srocení davů, které vede k zastavení slyšení v Senátu, je „hlasem demokracie“, možná už chápeme lépe, proč mnoho zemí usoudilo, že by druhý pokus zasloužila myšlenka autoritářského vládce. Takový vládce totiž dokáže přinejmenším dopřát své zemi zdání pořádku.
A jedeme dál: Ve středu vyšly v The Washington Post úryvky z nové knihy Boba Woodwarda, ve kterých autor připisuje náčelníkovi generálního štábu Johnu Kellymu a generálu Jamesi Mattisovi obhroublé poznámky o prezidentově inteligenci, charakteru a zralosti. Tito dva pánové prý popisují Trumpův Bílý dům jako “blázinec”, kterému velí puberťák, který sotva prolezl základkou.
Když se Kellyho a Mattise zetali, jestli jsou autory zmíněných výroků, odmítli se k věci vyjádřit.
A dál: Ve čtvrtek vyšel v New York Times komentář od anonymního „vyššího úředníka“, který se hlásí ke svému členství v (protitrumpovském) „odboji… který zevnitř pilně pracuje na zmaření části prezidentovy agendy.”
Nudný text, nepřinášející ve skutečnosti žádnou informaci, kterou bychom si nemohli už tisíckrát přečíst nebo poslechnout v jiných médiích, vyvolal senzaci. Jeho původ je vskutku vznešený: je jím fakt, že se redaktoři Timesů rozhodli dát kterémusi neloajálnímu a odbojnému Trumpovu poradci imunitu a kryli ho, aby mohl (nebo mohla) lépe a bezpečněji zradit svého prezidenta.
Transakce dobře posloužila cílům všech zůčastněných. Ovšem pouze jich.
Povědomá metoda
Woodwardova kniha možná díky němu vylétla na vrchol seznamu bestsellerů The New York Times a "Anonym" - až ho tedy najdou a samozřejmě taky vyhodí - bude mít svých patnáct minut slávy. Pro nás ostatní ovšem celá tato situace nevěstí nic dobrého.
Co sledujeme, jsou počátky divadla, v němž je Amerika tak dobrá - státního převratu pučem, změny režimu. Až na to, že režim, který náš establishment a média chtějí změnit tentokrát, není barevná revoluce za mořem, ale vláda Spojených států amerických. Ano, to, co se děje, je pokus o svržení demokraticky zvolené hlavy státu. Našeho.
Metoda je povědomá. Po dvouletém útoku na Bílý dům a prezidenta pomocí “zvláštního vyšetřovatele” sněmovna překvapivě navrhne impeachment, zatímco tisk v roli kolaboranta si odbude svůj tradiční podpůrný štěk.
Je to vždycky stejné. Prezidenta někdo odpráskne, zneschopní nebo svrhne a všude se to najednou hemží držiteli Pulitzerovy ceny.
Nenaznačuji, že Richard Nixon byl bez hříchu, když se snažil zahladit vniknutí do hotelu Watergate. Nikdo však nemůže pochybovat, že svržení prezidenta, necelé dva roky poté, co zvítězil největší většinou, jakou kdy kdo viděl v dějinách prezidentských voleb Spojených států, nebylo aktem pomsty. Pomsty nenávistného Washingtonu, který popravil Nixona za přestupky, jež v letech vlády Roosevelta, Kennedyho a Johnsona titéž úředníci suverénně a bezpečně za asistence médií zametali pod koberec.
Takže kam míříme?
Čtěte ZDE: Tajemný "Q" a hnutí "QAnon" v USA: Insider, prorok, šprýmař nebo troll? Fantom formuje mínění zklamaných. Jak zachránit Trumpa? Miliony bezmocných se upínají k přeludům. Mohou být Bažiny v klidu?
Vyšetřování na vyšetřování
Pokud listopadové volby, jak mnozí předpovídají, budou znamenat Demokraty obsazený Senát, uvidíme takové vyšetřování prezidenta, že je nikdo, kdo při tom všem ještě musí řídit Spojené státy, prostě nemůže zvládnout.
A to těch vyšetřování i tak není málo: máme tu Muellerovo vyšetřování v případu “Russiagate" - to, které začalo ještě předtím, než byl Trump inaugurován. Pak tu máme vyšetřování prezidentova obchodního a soukromého života v oblasti Southern District v New Yorku, zabývající se dobou dávno předtím, než se prezidentem stal. A nakonec ještě také vyšetřování Trump Foundation (Trumpovy nadace) státem New York.
Co bude dál? Senátní výbory určitě povedou další vyšetřování údajného porušení ustanovení nazvaného Doložka o odměňování, jinak řečeno korupce. A všudypřítomné hordy novinářů si budou brousit zuby na sebemenší "únik informací"… který se samozřejmě odehraje.
Poté, pokud mediální mašinerie zvládne udržet průzkumy Trumpovy voličské podpory proklatě nízko, přijde impeachment, během něhož se vytáhne a propere všeho, co kdy kdo na Trumpa z dřívějška měl.
Bude-li Trump dostatečně odolný a Senát zůstane republikánský, může dokonce i tak přežít - zvláště pokud se Demokraté rozštěpí na následovníky rostoucí militantní socialistické levice a na příznivce demokratické sedmdesátnické kliky vedené Hillary Clintonovou, Joe Bidenem, Johnem Kerrym, Bernie Sandersem a Nancy Pelosiovou.
Vypadá to, že rok 2019 bude ve znamení „bellum omnium contra omnes“, války všech proti všem. Možná to na první pohled působí zábavně. Jenže je to hrozivé.
Kolik takových státních převratů může naše republika vydržet do doby, než nová generace nastoupí a řekne: už toho bylo dost?
Zdroj.
Tagy článku