V Německu ruší výstavbu rodinných domů: Podle zelených Pirátů jsou buržoazním přežitkem. Pokus o reparát Leninovy bolševické revoluce nejen v Bidenových USA. Co na to manželky globálních manažerů? Brzy u nás!
Pavel Kopecký komentuje poslední revoluční akty zelených guerill ovládajících německou politiku a ptá se, zda se neomarxisté ve své horlivosti nakonec nepřepočítají
Kovidová likvidace západní civilizace přechází do nové fáze. Státy jsou oslabené, revolucionáři se je pokoušejí dorazit. Avantgardou nastolování nových pořádků je samozřejmě merkelovské Německo. Anticivilizační síly, které ovládají většinu Bundestagu a místních spolkových vlád, přecházejí do ofenzivy.
Aliance neomarxistů, kteří již dávno ovládli německou sociální demokracii (stejně jako kdysi křesťanskou CDU) doplňují pirátští anarchisté, kteří se v Německu jmenují Zelení. Spolu s liberálními demokraty tvoří pevnou hráz proti "extrémistům" z AfD, kteří byli touto bruselskou aliancí vytlačeni na okraj politického spektra a v současné době probíhá další fáze jejich kriminalizace.
Hamburk na čele
Aby bylo jasné, kam se německá společnost pod vedením této pokrokové bruselské aliance vydává, přišli minulý týden Zelení s návrhy, o kterých snili již ruští bolševici v prvních dnech říjnové revoluce, ale které nestačili uskutečnit:
V souladu se závěry svého sjezdu konaného v prosinci 2019 chtějí zakázat stavby rodinných domů, neboť rodina, stejně jako soukromé bydlení, je podle nich buržoazní přežitek, který by měl být z dnešní pokrokové společnosti vymýcen. A že němečtí soudruzi našich Pirátů (jejich programy se podobají jako vejce vejci) nemluví do větru, dokázali jejich zástupci v Hamburku, kde již přikročili v tomto duchu k prvním opatřením.
Michael Werner-Boelz, šéf okresního úřadu v Hamburku-sever za Zelené prosadil, že v jeho působnosti žádný rodinný dům již nezíská stavební povolení. Úřad podle něho připouští pouze vícepatrové budovy.
S odkazem na koaliční smlouvu toto revoluční opatření odsouhlasili i jejich partneři ze sociální demokracie. Podle pokrokářů, kteří v souladu s bruselskou politikou zeleného údělu připravují nový evropský pořádek, je typ rodinného domku neefektivní z hlediska spotřeby energie a zabírá na planetě příliš mnoho místa. „Musíme stavět do výšky, abychom zajistili střechu nad hlavou více lidem,“ svěřil se Werner-Boelz minulý týden německé televizi Norddeutscher Rundfunk.
Čtěte ZDE: Sorosova legie pod roztomilou značkou Piráti: Co když vyhrají volby? Rozdíl od komunistů v osmačtyřicátém. Čeho se můžeme dočkat? Strategie vymačkej a zahoď. Nenápadně a účinně. Brusel za naše hradby dovlekl Trójského koně
Pokrokoví lidé
Podobná rozhodnutí čekají jistě i naši zemi, kdyby se u nás dostali k moci zelení anarchisté, kteří si do svého štítu zvolili příznačně název námořních lupičů. První vlaštovky již jsme mohli sledovat hned po nástupu této guerilly na pražský magistrát, kde pirátský primátor naznačil ochotu zrekvírovat prázdné byty buržoustům, kteří je mají pouze na investice.
Vzhledem k tomu, že prověrka investičních kulaků pomocí analýz odběru elektřiny neprošla u jejich koaličních partnerů, museli dát prozatím Hřibovi soudruzi tento bolševický nápad k ledu. Není ale pochyb o tom, že pokud by se kavárna pod vedením Pirátů dostala po říjnových volbách k moci, nastavila by stejný kurz jako jejich klony ze Sorosovy stáje v Německu.
Zřejmě největším překvapením by to bylo pro mladé korporátní manažery, kteří patří kromě aktivistů z neziskovek, všemožných menšin a celé drogové scény k největším podporovatelům této pokrokové party. Korporátní mladé elity pracující převážně v nadnárodních globalistických mamutech podle průzkumů z Německa i u nás preferují paradoxně převážně rodinné domy na okraji měst, kde by mohly v klidu užívat zasloužený odpočinek po vzoru amerických rodinných seriálů.
Celá tato velká skupina, tvořící hlavní část dorostu pražské kavárny, bydlení v rodinných domech jednoznačně preferuje. Na tento segment konzumentů vyznávajících tzv. udržitelný rozvoj je orientována značná nabídka trhu. Zřejmě si ani neuvědomují, že volbou svých globálních favoritů se o svůj sen připravují.
Jak ukazují zkušenosti z Německa, budou je brzy agitpropčíci nového světového řádu považovat za zrádce. Tak jako většinu dřív jim oddaných mileniálů, kteří po divokých studentských letech dnes touží po klidném domě se zahrádkou a dětskou houpačkou, jak to znali ze svého dětství. Jejich ideoví globální vůdci podporující zeleno-pirátské politické projekty považují jejich "buržoazní" snahy o rodinné štěstí za zradu pokrokových ideálů. A tak jako Josef Stalin jim připravují komunální bydlení jako jedinou správnou budoucnost pokrokového člověka.
Manželky
To, že celý projekt ekologické globální revoluce prosazovaný korporacemi a Evropskou unií je ve skutečnosti absurdním podvodem, by si mohli soudruzi korporátní manažeři uvědomit třeba při pohledu na nedávnou nehodu u francouzského Poitiers, která ukázala celý tento bruselský ekopodvod v plné nahotě. Srážka dvou kamionů, tam odhalila neúprosnou pravdu. Jeden z nich převážel vajíčka z Nizozemí do Španělska, druhý vezl vejce naopak ze Španělska do Nizozemí.
Není lepší důkaz absurdnosti unijního ekologického pseudosystému, který je Bruselem podporován jen proto, aby se dokázalo, že bruselské impérium nepotřebuje státní hranice, které už Lenin označoval za překonaný relikt minulosti při budování nového komunistického světového řádu. Korporátním manažerům, jejichž drahé polovičky touží po rodinném zázemí soukromých domků s bazénkem a ekozahrádkou nezbývá nic jiného, než v Německu volit paradoxně AfD a u nás vlastenecké strany, které jim jsou jediné schopné takovouto budoucnost nabídnout.
Jejich dosavadní globální projekty jim nabízejí jen společné domácnosti s migranty v panelových sídlištích, přesně podle plánů multikulturních trockistických inženýrů toužících po zničení západní střední třídy. Tak, jako jejich vzory za bolševické revoluce v Rusku.
Rozhodnou nakonec v Evropě i u nás volby ve prospěch národních sil manželky globálních manažerů?
Nic tak absurdního se jistě nestane. Ale že by si mohli "dospívající revolucionáři" uvědomit, kde jsou jejich skutečné zájmy - to by se postupně stát mohlo.
Tagy článku