Gang Pěti to bere od podlahy: Inspirace v únoru 1948? Nástup diktatury vždy začíná čistkou v polici. Odstřelení šéfa policie Švejdara: Skandál, který média Kavárny nechávají bez povšimnutí. Kdy přijde nový "Palachův týden"?
Pavel Kopecký se zamýšlí nad prvním krokem Víta „Noska“ Rakušana, který započal čistky v policii ještě před tím, než dosedl do ministerského křesla – a nic se neděje…
Než se v únoru 1948 dostali u nás komunisté plně k moci, předcházela odchodu nekomunistických ministrů z vlády čistka v policii. Komunistický ministr vnitra Václav Nosek se rozhodl zbavit se všech vysokých policejních důstojníků, kteří neměli v kapse legitimaci KSČ.
Tento akt předznamenal nástup totality padesátých let, neboť aby mohla policie pracovat plně na politickou objednávku, museli být od sboru odstraněni všichni, kteří s nastolením teroru nesouhlasili.
Sametová čistka
Při nástupu nové Fialovy vlády (která je právě tak jako ta Gottwaldova plně závislá na zahraničních protektorech, jen Moskvu nahradil Brusel, Berlín a Washington) vidíme tytéž procesy, které provázejí nástup každé diktatury. Jako první (a to ještě ani Vít „Nosek“ Rakušan nebyl jmenován do funkce) začínají čistky u policie. Ohlášená rezignace policejního prezidenta Jana Švejdara (ohlásil svůj odchod k 31. březnu), který byl k tomuto kroku donucen novým místopředsedou vlády s příznačným jménem Rakušan na schůzce 7. prosince, je dalším z příznačných signálů, jak se u nás nyní bude vládnout.
Tento akt zvůle vyvolal mezi policisty napříč republikou šok, nesouhlas a znechucení. Rakušan novinářům tvrdil, že při schůzce 7. prosince Švejdarovi žádné ultimátum ohledně jeho odchodu z funkce nedal a o jeho rozhodnutí rezignovat se dozvěděl až později od novinářů a z tweetu, v němž Švejdar konstatoval: „Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí.“
Poté Rakušan přiznal: „Je pravda, že jsme měli témata, kde jsme se evidentně neshodli nebo neshodli jsme se úplně.“ Obě tvrzení však zpochybňují policejní zdroje, podle nichž neměl Rakušan k práci policejního prezidenta žádné připomínky a jediné, o co se zajímal, bylo, kdy skončí ve funkci. To, že Švejdara při schůzce skutečně vyzval k odchodu, naznačil sám pretendent na ministra vnitra. „Očekával jsem, že to rozhodnutí přijde, pokud přijde, až po Novém roce, kdy se sejdeme. Trochu mě překvapilo, že k vydání nějakého prohlášení došlo už včera,“ děl pokrytecky Rakušan.
Čtěte ZDE: Obrysy temných struktur sorosovské vládní sestavy: Německý bankéř, solární baron a místopředseda STAN Michalik je silné kafe i na Fialu. Které další přízraky vyplují z temnot "hlubokého státu", jenž se dere k moci?
Příliš pro lidi
Švejdarův předčasný odchod se nelíbí ani policejním odborům. Podle předsedy Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáše Machoviče si šéf policie zasloužil dokončit mandát. „Policejní prezident by měl vždy zůstat ve své funkci po celé pětileté období, aby ukázal, co dokázal a jakým směrem vedl policii. Dřívější odchod je špatný signál vůči společnosti i příslušníkům, protože někdo by to mohl vnímat tak, že když přichází nová vláda, že vymění určité úředníky či ředitele bezpečnostního sboru,“ řekl Machovič.
A čím že se Švejdar provinil, že musel být odstraněn, aby nebránil nástupu nové totality? Především upozornil na to, že pokud by platila vyhláška o povinném očkování pro uniformované složky státu včetně policistů, mohlo by od sboru odejít až 10 000 policistů, kteří se odmítají podvolit očkovacímu teroru. Dalším údajným důvodem je, že policie nebyla příliš horlivá ve vymáhání covidových represí od občanů. Lidský přístup policie se Rakušanovi a jeho zahraničním loutkovodičům zjevně nelíbil. Už při nástupu do funkce výhružně pravil, že počet pokut se musí rapidně zvýšit a policie by měla napříště zasahovat i proti všem porušením pandemického zákona a razantně vymáhat stanné právo, které bylo tak jako v ostatních evropských zemích u nás zavedeno.
To zřejmě obsahuje i rozhodnutí zasáhnout napříště proti masovým demonstracím, což policie pod vedením Švejdara nikdy neučinila, i když ji k tomu pirátský Hřibův pražský magistrát vyzýval. Je tedy pravděpodobné, že po relativním klidu, nás v lednu bude čekat první „Palachův týden“ s vodními děly a gumovými projektily, tak jak jsme toho byli svědky na Slovensku, kde příslušníci bezpečnostních sborů neváhali zatknout při demonstraci dokonce i bývalého premiéra Roberta Fica.
První krok
Vít Nosek Rakušan tak, jako jeho předchůdci v padesátých letech opírající se o armádu zahraničních poradců, nenechává nikoho na pochybách, že s ním přichází na vnitro mnohem důraznější prosazování globálních změn. Loutková Fialova vláda je sice řízena ze stejných zahraničních centrál jako Babišova, nebude mít však tolik pochopení pro občanské protesty, které Hamáček přece jen nechtěl tak bezhlavě rozbíjet.
Za rychlou Rakušanovou likvidací úspěšného policejního prezidenta je pochopitelně primárně něco úplně jiného. „Pětihlavá saň“ potřebuje dosavadní relativní apolitičnost policie rychle proměnit v nástroj, jenž bude plně sloužit pouze vládním zájmům při dělení kořisti. To tak, aby se jim ještě někdo díval pod prsty! To je skutečný důvod rychlé čistky na vrcholu policie, všechny ostatní jsou pouze zástupné – i když právě ty na vlastní kůži pocítíme nejdříve.
Odstřelení zkušeného policisty Jana Švejdara bylo jen prvním krokem k nastolení bruselského teroru „Gangu pěti“. Pětadvacet Pirátů, které odmítli dokonce i voliči PirStanu, míří na ministerstva - aneb Co nešlo dveřmi, půjde oknem.
A tak to samozřejmě bude se vším.
Tagy článku