Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Světová ekonomická krize: Druhá etapa Velkého resetu. Veškeré malé a střední podnikání musí být zničeno. Koronaběsy byly pouhou první etapou nastolení nového otrokářského řádu. Vše pod přísnou policejní a digitální kontrolou

Světová ekonomická krize: Druhá etapa Velkého resetu. Veškeré malé a střední podnikání musí být zničeno. Koronaběsy byly pouhou první etapou nastolení nového otrokářského řádu. Vše pod přísnou policejní a digitální kontrolou

4. 1. 2022

Tisk článku

Valentin Katasonov vysvětluje, proč nás po covidovém teroru v tomto roce čeká další zničující rána v podobě velké hospodářské krize, jakou lidstvo nepamatuje

Plán „Velkého resetu“ oznámený v roce 2020 předpokládá vybudování „báječného nového světa“, který je v dílech Klause Schwaba a jeho spolupracovníků nazýván „inkluzivním kapitalismem“, „kapitalismem zainteresovaných stran“, „novým kapitalismem“, „postkapitalismem“ atd.

První fáze plánu probíhá od jara 2020. Souborně ji lze nazvat „pandemie covid-19“. Schwab ve své knize „covid-19: Velký reset“ přiznává, že pro úspěch plánu Velkého resetu jsou zásadní lockdowny, přísná policejní kontrola a zvýšená digitalizace všech aspektů osobního a veřejného života.

Některé dokumenty WHO, Světové banky a MMF uvádějí jako datum ukončení první fáze rok 2025. To je však konečné datum. Většina úkolů první fáze by měla být dokončena do poloviny roku 2022. Na zářijovém summitu G20 v Římě byl stanoven cíl, že do tohoto data bude proti covid-19 očkováno alespoň 70 % světové populace.

Světová elita mezitím připravuje další etapy plánu. Nejbližší z nich je organizace světové hospodářské krize.

Mechanismy ekonomické krize

Hospodářské krize obvykle vznikají z důvodu nerovnovážné ekonomiky, která je typická pro kapitalismus. Především jde o tzv. krize z nadvýroby, kdy solventní poptávka zaostává za nabídkou zboží a služeb. Tento rozpor je vlastní kapitalistickému způsobu výroby. Nicméně za pomoci soukromých úvěrů, veřejných financí a aktivní zahraniční ekonomické expanze podniků lze krizi odložit o několik let. Ale existují také páky, které lze použít k urychlení blížící se objektivně nevyhnutelné krize. Velká hospodářská krize, která začala panikou na newyorské burze v říjnu 1929, je dobrým příkladem takovéhoto „plánování krizí“.

Poslední globální krize proběhla v letech 2008 a 2009. Začalo to hypoteční krizí v USA. Na konci krize se světová ekonomika dostala do fáze stagnace. Podle kánonů ekonomické vědy by mělo následovat oživení a hospodářský růst, ale ke skutečnému oživení nedošlo. Světová ekonomika se celé druhé desetiletí jednadvacátého století nacházela ve stagnaci.

Celosvětově činila aktiva všech centrálních bank na konci roku 2009 15,1 bilionu dolarů, což je oproti 10,1 bilionu dolarů na konci roku 2007 nárůst o polovinu během globální krize. Politika umělého „hospodářského oživení“ je obzvláště patrná v USA. Uprostřed poslední krize začal Federální rezervní systém (FED) provádět politiku kvantitativního uvolňování – rychlého zvyšování peněžní zásoby (peníze byly vrhány do oběhu nákupem státních a hypotečních cenných papírů). Zatímco v roce 2007 činila produkce tiskařského stroje amerického Federálního rezervního systému něco málo přes 800 miliard USD, do konce roku 2014 se zvýšila na téměř 4,5 bilionu USD. Růst peněžní zásoby probíhal na pozadí snižování úrokových sazeb z úvěrů a půjček. Samotný FED snížil svou klíčovou sazbu na 0-0,25 %. Peníze se tak půjčovaly téměř zadarmo.

Čtěte ZDE: Inventura Velkého resetu: Přirozenému světu zakroutíme krkem. Jak využít nákladně vytvořený STRACH? Tři K: Kovid, klima, kontrola. Hlavně, že je pryč Trump! Novému světovému řádu už nikdo neunikne? Možná jásají předčasně

Příprava nové světové krize

Federální rezervní systém se již zhruba pět let snaží zbavit cenných papírů v podobě státních dluhopisů a hypoték, které nakoupil v letech 2008-2014. Proběhly opatrné pokusy se zvýšením základní úrokové sazby, ale výsledky byly velmi skromné.

Od krize v letech 2008-2009 celosvětová zásoba peněz pomalu, ale nezadržitelně roste. Zatímco na konci roku 2009 se aktiva všech centrálních bank na světě odhadovala na 15,1 bilionu USD, na konci roku 2019 se více než zdvojnásobila na 30,5 bilionu USD. Ke zvýšení peněžní zásoby přispěly především centrální banky předních světových ekonomik. MMF, Banka pro mezinárodní platby a další mezinárodní finanční instituce přitom permanentně vyzývaly centrální banky na periferii globálního kapitalismu (včetně ruské centrální banky), aby prováděly spíše přísnou než měkkou měnovou politiku.

V USA byly všechny tyto skromné pokusy vymazány vyhlášením „pandemie“. V březnu 2020 americký FED, aby zachránil ekonomiku před následky „pandemie“, opět zapnul tiskařský lis (měsíc co měsíc nakupoval státní cenné papíry v hodnotě 80 miliard dolarů a hypotéční cenné papíry v hodnotě 40 miliard dolarů). Americká centrální banka vrátila svou klíčovou sazbu do výchozí pozice 0-0,25 %. Zatímco na začátku roku 2020 činila aktiva amerického Federálního rezervního systému přibližně 4 biliony dolarů, v listopadu téhož roku vyskočila na 8,7 bilionu dolarů. Ve stejném poměru se zvýšila i peněžní zásoba.

Ostatní centrální banky postupovaly stejně. Evropská centrální banka (ECB) měla na začátku roku 2020 aktiva ve výši 4,4 bilionu eur. A v listopadu 2021 už měla téměř 8,7 bilionu eur. Aktiva všech centrálních bank na světě se od konce roku 2019 do konce loňského roku zvýšila z odhadovaných 30,5 bilionu USD na 41,9 bilionu USD.

Vyšší rychlostní stupeň

Až do podzimu 2021 šéfové předních světových centrálních bank (americký FED, ECB, Anglická banka, Japonská banka, Čínská lidová banka, Švýcarská národní banka atd.) ani nenaznačili, že se chystají ukončit svou ultra uvolněnou měnovou politiku. Doba je prý těžká a výsledek boje proti covidu není v dohlednu. Proto oznámení amerického Federálního rezervního systému z listopadu 2021 přišlo náhle jako blesk z čistého nebe. Jeho podstatou je zpomalení práce tiskařského lisu snížením nákupů státních cenných papírů o 10 miliard dolarů a hypotéčních cenných papírů o 5 miliard dolarů každý měsíc.

Poté následoval další šok. Po zasedání amerického Federálního výboru pro volný trh (FOMC) 15. prosince americká centrální banka oznámila, že zdvojnásobuje zkrácení měsíčního objemu nákupů cenných papírů (tj. o 30 mld. USD). A do března 2022 plánuje tiskárnu úplně zastavit. Téměř všichni členové FOMC se navíc vyjádřili na podporu toho, aby se v příštím roce provedlo trojí po sobě jdoucí zvýšení klíčových úrokových sazeb, které by mohly vzrůst až na 0,75-1,00 %.

Nabízí se otázka: Kam se poděly (a kam stále mizí) miliardy a biliony „uvolněných“ dolarů? Na komoditní trhy zřejmě ne, jinak by tam už dávno byla šílená hyperinflace. Evidentně jsou směrovány na akciový trh, kde se nafukují obrovské bubliny. V říjnu 2008, těsně po krizi banky Lehman Brothers, byly americké akcie kótovány v celkové kapitalizaci na pouhých 13 bilionů dolarů. Dnes činí více než 50 bilionů dolarů, což je téměř čtyřikrát více než na vrcholu krize a více než dvojnásobek celkového HDP USA. Jenom hodnota samotné společnosti Apple Corp. dnes dosahuje téměř tří bilionů dolarů.

Giganti amerického byznysu, kteří měli přístup k levným (téměř bezplatným) penězům od Federálního rezervního systému USA, použili získané peníze na zpětný odkup svých vlastních akcií, které byly v oběhu na trhu. Známý americký analytik a výzkumník William Engdahl ve svém článku Will Fed Crash Global Financial Markets for Their Great Reset? (Může FED položit globální finanční trhy za účelem jejich Velkého resetu?) přináší několik zajímavých čísel:

Za poslední čtyři čtvrtletí (od konce 3. čtvrtletí 2020 do konce 3. čtvrtletí 2021) odkoupily společnosti S&P 500 zpět své vlastní akcie v hodnotě 742 miliard USD. Přitom od začátku roku 2012 odkoupily společnosti na seznamu S&P 500 zpět své vlastní akcie v hodnotě přibližně 5,68 bilionu dolarů. To není málo. Buď ředitelé podniků nevěnovali pozornost posledním prohlášením amerického Federálního rezervního systému o ukončení jeho „měkké“ měnové politiky, nebo se domnívají, že mají ještě nějaký čas pokračovat v nákupu vlastních cenných papírů a odložit jejich výprodej na příští rok. Jsou však již tací byznysmeni, kteří se rozhodli šlápnout na brzdu.

Například společnost Microsoft v listopadu 2020 uvedla, že bude pokračovat ve zpětném odkupu svých akcií. Přitom její generální ředitel Satya Nadella se během jediného dne zbavil více než 50 % svých akcií Microsoftu. Ilon Musk ze společnosti Tesla právě prodal své akcie v hodnotě 10 miliard dolarů. Zasvěcení dobře vědí, že se trh brzy zhroutí.

Čtěte ZDE: Vigano: Prolnutí Deep State a Deep Church na cestě k Velkému Resetu. Uměle vyvolaná covidová nouze. Jedna mocenská líheň. Přímý pohled do očí globalistické Medúzy. Jak vypadá temnota, do níž směřujeme?

Spuštění krize nebývalých rozměrů

William Engdahl a řada dalších analytiků hodnotí důsledky rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému o ukončení uvolněné měnové politiky zhruba stejně.

Za prvé jsou všichni přesvědčeni, že tato rozhodnutí nevyhnutelně povedou ke kolapsu americké ekonomiky v roce 2022.

Za druhé, i když představitelé ECB, Anglické banky, Japonské banky a dalších předních centrálních bank po celém světě neučinili žádné prohlášení o možném ukončení kvantitativního uvolňování, ekonomiky zlaté miliardy se také zhroutí. Zapracuje dominový efekt. A i v případě, že přední centrální banky zrychlí své již tak přehřáté tiskařské stroje, jejich ekonomiky to nezachrání. A není třeba zdůrazňovat, že kolaps americké ekonomiky vyvolá okamžitou krizi v ekonomikách na periferii globálního kapitalismu (včetně Ruska a České republiky).

Za třetí, krize ve Spojených státech a v celém světě svou ničivou silou překoná Velkou hospodářskou krizi z roku 1929.

Za čtvrté, rozhodnutí FEDu o zrušení kvantitativního uvolňování je jasně spojeno s plány na Velký reset. Federální rezervní systém by v dosavadním postupu mohl pokračovat ještě rok nebo dva, kdyby chtěl. Mohl by pokračovat ve zvyšování peněžní zásoby a nafukování bublin na akciových trzích. Z ekonomického hlediska je to zcela možné. Do rozhodování FEDu však vstupují další mimoekonomické úvahy spojené se záměrem dát impuls k Velkému resetu.

Hospodářská krize je dalším stupněm plánu. Musí splnit úkoly uvedené v knize Klause Schwaba „covid-19: Velký reset“, tedy zlikvidovat všechny malé a střední podniky. Zcela je zničit, nebo jejich aktiva převést na velké korporace. Podle záměru organizátorů by krize měla vést také ke zničení národních měn. Dokonce i měn jako americký dolar, britská libra šterlinků, japonský jen, kanadský dolar, švýcarský frank nebo euro. Mají být nahrazeny globální digitální měnou.

Všechno je připraveno k tomu, aby centrální banky shodily dluhem nafouknutý systém a připravily se na Velký reset globálního finančního systému,“ shrnuje William Engdahl. A upřesňuje:

Na rozdíl od toho, co se nám věší na nos, probíhá vše záměrně a jde o řízený proces.

Zdroj.




Tagy článku

Doporučujeme

Smrt si říká mRNA: Vyrobeno za účelem vyhlazování lidí. Pod gescí amerického ministerstva obrany. Biologická zbraň je v majetku vlády USA: Nepodléhá úřadu pro kontrolu léčiv. Vražedný vakcinační mechanismus musí zůstat utajen?

Smrt si říká mRNA: Vyrobeno za účelem vyhlazování lidí. Pod gescí amerického ministerstva...

Demence a paranoia Západu: USA mají bžundu z Německa. Leopardy teď, naše Abramsy až po válce. Útok současně na Rusko, Čínu a Írán? Závod o pád na dno. Kdo se zřítí do propasti dřív: EU, NATO, nebo všichni společně?

Demence a paranoia Západu: USA mají bžundu z Německa. Leopardy teď, naše Abramsy až po...

Na začátek stránky