Když se podíváte na devátou vlnu falešných zpráv, které na sociálních sítích šíří kovaní Ukrajinci, říkáte si: jak je možné, že je Západ tak hltá? Takové nesmysly! Stovky „sestřelených“ ruských letadel, tisíce „mrtvých“ ruských vojáků, každodenní vítězství nad Moskaly. Když si to přečtete, máte pocit, že Ukrajinci užuž vjíždějí do Moskvy na tancích. Ale podíváte se z okna a kde nic tu nic.
Kolik takových fejků už bylo vyvráceno! Byli vzkříšeni „zabití“ na Hadím ostrově, byl vyvrácen hoax o bombardování divadla v Mariupolu ruskou armádou, zesměšněny klipy se Zelenským na umělém pozadí a záběry „mrtvol“, které špatně simulovali docela živí a veselí ukronacisté. Ale jako kdyby se nechumelilo, mainstreamová západní média s vážným tónem pokračují v nekritickém přebírání všech těchto nesmyslů.
Proč se to děje? Protože západní korporátní média i ukrajinská propaganda mají ve skutečnosti stejné sponzory. Tyto lži produkují a šíří ve svých sdělovacích prostředcích stejně tak Američané a Britové. Vzniká tak nekonečný koloběh falešných zpráv.
Jsou to lži? Nevadí, šiřte to!
Americká internetová publikace Mintpressnews.com podrobně vysledovala celý řetězec objednatelů a výrobců ukrajinské válečné propagandy. Dodavatelů je neuvěřitelně mnoho. Patří mezi ně stovky amerických a britských PR agentur, lobbistických firem a „bot farms“, které na sociálních sítích věší lidem bulíky na nos.
Hlavní operátoři protiruské informační kampaně sídlí v Londýně a Washingtonu. Na práci PR agentur a interakci se světovými médii dohlíží nejznámější britská agentura PR Network. Sídlí v Londýně a je úzce propojena s vládou Spojeného království. PR Network se podílí zejména na propagaci Konzervativní strany.
Pod vedením této organizace vytvořilo ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí speciální šablonu, která slouží jako vzor pro práci se světovými médii a pro šíření falešných zpráv. Na jeho vývěsní tabuli vidíme falešnou zprávu o „zabitých“ lidech na Hadím ostrově a bajku o neexistujícím ukrajinském esu se jménem „Přízrak Kyjeva“, jemuž se dokonce dostalo celé stránky na Wikipedii. Všechny tyhle slátaniny poslušně kopírují levicová i pravicová, „nezávislá“, žlutá a „vlivná“ západní média. „Nemusíte tomu věřit, ale šiřte to.“
Z mnoha detailů je mimochodem patrné, jak producenti proukrajinského obsahu cílí na západní spotřebitele. Pro mnohé není ani tak důležitá poptávka publika, jako spíše uspokojení zákazníka. A zákazník v Londýně má specifickou mentalitu.
Proto se objevují podivné nedůvtipné memy, jako je návrh nové ukrajinské poštovní známky: na ní místní „hrdina“ stoje vyzývavě na břehu moře ukazuje vztyčený prostředníček proplouvající ruské válečné lodi. Vypadá to trapně a nedomyšleně už z principu: Ukrajinci – stejně jako Rusové – nevztyčují prst, ale celý loket. Zde je to ale zacílené na Londýn – ve smyslu podívejte se, jak progresivně stojíme o všechny vaše prachy.
Čtěte ZDE: 2021: Proč důvěřuji "dezinformátorům" a ne oficiálním informacím? Zkušenost z dob socialismu. Proč covidisté lžou? Kubkové tady byli vždy. I Hercule Poirot by se nejdříve ptal po motivu. Krysy chtějí svých třicet stříbrných
Pražská továrna na fejky
A mimochodem prachů je v tom přehršel. Podle Mintpressnews je producentem kampaně „Stop the war“ organizace „StopFake“. Ta má řadu bohatých sponzorů, včetně nechvalně známé Atlantic Council a National Endowment for Democracy, britského a českého ministerstva zahraničí a také International Renaissance Foundation, dceřiné společnosti legendární „Open society“ George Sorose.
Na příkaz podobně ctihodných gentlemanů vznikla metodická příručka pro online trolly. O jejím charakteru vypovídá následující citát:
„Tón článku by měl být alarmující... Pokud třeba článek informuje o ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, ale zdůrazňuje, že se nic vážného nestalo, a není se čeho obávat, pak je takový článek k ničemu.“
Příručka přináší také seznam „důvěryhodných“ médií, na která se lze odvolávat při debatách na síti. Je mezi nimi poměrně dost ruskojazyčných médií financovaných ze Západu jako The New Times, či BBC Russian Service. V čele seznamu trůní „Novaja Gazeta“.
Jedním z hlavních nástrojů této informační války je Mediaset, společenství "zcela nezávislých“ médií a jednotlivých novinářů, nad nimiž má z nějakého důvodu dohled Praha. Jde o ruskojazyčná média v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku, Moldavsku a dalších bývalých sovětských republikách. Společnost Mediaset získává veškeré finanční prostředky jednak z Bruselu od Evropské komise, jednak od nizozemské vlády.
Loutkovodiči a manipulátoři
V nezapomenutelném filmu „Vrtěti psem“ točí PR "mág" v podání Dustina Hoffmana výpravnou válku kdesi v Albánii a dlouho hledá kocourka pro herečku představující uprchlici. Při dnešních technologiích by neměl problém. Projekce a fotomontáže, tuny artefaktů s hákovými kříži a banderovské koktejly, mediální bláboly a bezuzdné lži – to vše se ve světovém informačním poli šíří třetí kosmickou rychlostí.
„Ukrajina možná prohrává s Ruskem na bitevním poli,“ přiznává se zaťatými zuby The Washington Post, „ale vyhrává informační válku.“
„Oni (Ukrajinci) jsou skvělí v médiích, informačních válkách, psychologických útocích,“ rozplývá se nad kreativní schopnostmi profesionálních lhářů před novináři vysoký představitel NATO, který si přál zůstat v anonymitě. „Doufám, že západní země budou následovat jejich příkladu.“
Tuto informační válku však ve skutečnosti vedou západní země – především USA a Velká Británie – pouze rukama svých ukrajinských zástupců. A u „nezávislých“ médií to všechno končí.
Američtí tvůrci virtuální reality si už dávno nasadili na ruce provázky svých loutek a vkládají jim do úst jen to, co chtějí slyšet. Podle stejné zprávy Mintpressnews dokonce i projev ukrajinského zástupce při OSN Sergeje Kislicy na Valném shromáždění 23. února tohoto roku napsal Stephen Krupin – šéf washingtonské lobbistické firmy SKDKnickerbocker a bývalý autor projevů Baracka Obamy.
Čtěte ZDE: Všichni v jednom šiku: Putina porazíme, když zakážeme Čajkovského. Kulturní fronta na čele. Kam ještě můžeme klesnout? Kouzlo nechtěného - nebo je to tak rafinované? Další zakrytá socha. Zpívejme s Nohavicou: Jdou po mně...
Ideozločiny
Volodymyr Zelenskyj při nedávném projevu v americkém Kongresu, kde vyzval kongresmany, aby uzavřeli nebe nad Ukrajinou, a tedy fakticky rozpoutali světovou válku, přešel v jednu chvíli z ukrajinštiny do angličtiny. Nebyla to náhoda. Projev mu totiž napsal další významný washingtonský lobbista Andrew Mack.
Zelenskyj je herec, je zvyklý hrát před plátnem s projekcí a s věrohodným výrazem recitovat slova napsaná někým jiným. Sám to bere jen jako nejlukrativnější roli své kariéry. Předpokládá, že vydělá několik set milionů, a pak včas se někam vytratí. Pro miliony obyčejných Ukrajinců se však jeho vystoupení mění ve skutečné krveprolití.
Dnešní informační útoky nejsou tradiční „kouřovou clonou“. Ve smyslu – po vítězství se dým rozptýlí a všechno bude zase jako dřív. Jde o plánovaný a mocný útok na vědomí a psychiku stovek milionů lidí. Přece nikdo nebude prověřovat každé video na sociálních sítích, zda nebylo natočeno za peníze Sorose, NED nebo USAid? Zda je na něm podepsaná CIA nebo MI6? Možná si někdo ani nepřipustí, že jde o padělek. Jen se na to podívá, zděsí se, přepošle to, napíše k tomu nějakou srdceryvnou poznámku a upadne v tíseň.
Lidé, kteří tuto psychologickou válku organizují, nejsou jen průměrní PR pracovníci – cyničtí, líní a zlomyslní. Máme co do činění s klasickými válečnými zločinci. Jejich oběťmi jsou především civilisté. Nešetří ani naše děti - sociální sítě a média neoznačují jejich lži žádnými věkovými hranicemi.
Až všechno skončí, bylo vhodné tyto organizátory masové informační psychózy postavit před soud. Jenže, kde není žalobce...
Zdroj.
Tagy článku