Zprávou, která médii nijak silně nerezonovala a vlastně i zapadla, byla návštěva německého ministra obrany Borise Pistoriuse v Litvě a jím pronesený závazek, že Německo zřídí v Litvě trvalou základnu o síle čtyř tisíc mužů (což, mimochodem, vůbec není malá síla).
Zřízení stálé – ne dočasné nebo přechodné – vojenské základny členské země NATO (a ještě k tomu Německa) je průlomovým rozhodnutím. Je časově neomezeným trvalým posunutím jedné z vojensky významných sil NATO směrem na východ - na území jiného státu. V tom tkví ona kvalitativní změna.
Rubikon
V dolní komoře českého parlamentu probíhá diskuse o schválení Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany. O výsledku této diskuse i hlasování není pochyb, přestože je české politické opozici i veřejnosti Dohoda předkládána jen tak „mimochodem“, „v letu“ a „samozřejmě“. Veřejnost bude ujištěna, že obsah Dohody je plně v našem bezpečnostním zájmu a nijak nehrozí, že by na našem území mohla být vybudována vojenská základna armády cizího státu.
Nu, v Litvě tomu tak už není. Není tak německý slib o zřízení trvalé vojenské základny překročením pomyslného Rubikonu, který by alespoň formálně měl v česko-americké debatě zaznít?
Soudružská spolupráce
Před pár dny se pod patronací neziskové organizace Člověk v tísni konal jakýsi Summit Světových škol. Světovou školou prý může být certifikována pouze taková česká škola, která se „zabývá zaváděním globálních témat do výuky“. Globálními tématy jsou podle Člověka v tísni myšlena témata ochrany klimatu, obrany lidských práv, migrace i porozumění podstatě válečných konfliktů (například na Ukrajině).
Čtěte ZDE: Šestka užitečných idiotů: ČR, Polsko, Slovensko a Pobaltí. Lstivý Číňan chce mír. Zbraně může dodávat jen Západ Ukrajině, Čína Rusku ne. Rakušan jako Nosek stojí na stráži. Ukrajina, kolébka demokracie a Honzíkova cesta do světa
Zařazení do sítě tzv. Světových škol si velmi vážila paní učitelka z jisté mateřské školy kdesi z Ostravska, když prohlásila: „Letošní certifikace naší mateřské školy na Světovou školu považuji za velkou čest, neboť se dětem podařilo vysvětlit, jak nutný je fair trade.“
Stejně bezelstně se vyjádřila i další pedagožka, která v dotazu „co pro školu znamená být součástí společenství Světových škol,“ odpověděla: „Když si nevíte rady, jak ve výuce s žáky řešit globální problémy, můžete zavolat kolegům na druhou stranu republiky a poradit se s nimi, jak na to jdou oni.“
Na šikmé ploše
O projektech typu „Světová škola“ a jejich ideologické zhoubnosti neví veřejnost zpravidla vůbec nic. Je pak překvapením, že studenti na dalších stupních škol nezvládají ani základní gramatiku a úroveň jejich ústních i písemných projevů je mizerná? Před nedávnem se v našem institutu zastavil děkan jedné z českých pedagogických škol. Stýskal si, že úroveň bakalářských prací studentů třetích ročníků pedagogické fakulty bývá u mnohých stěží na úrovni středoškolských textů před pěti osmi lety.
Ale možná tito studenti naopak ví, proč je „fair trade“ lepší než „free trade“ a v případě, že by se pedagog nemístně vyjádřil k nějakému z palčivých problémů dneška, by věděli, na jaký konec republiky správně zavolat.
Zdroj.
Tagy článku
Doporučujeme
Pavel Kopecký upozorňuje, že v naší zemi působí sítě zahraničních - především amerických - agentů a organizací,... více čtěte zde
Karel Bek přináší dva zasvěcené pohledy na stupňující se třaskavý vývoji na Blízkém východě a možných... více čtěte zde