V roce 2029 proletí kolem Země asteroid. Dostal jméno Apophis - Ničitel, podle řeckého boha podsvětí a velitele démonů. Více než 2 miliardy lidí ho bude moci pozorovat pouhým okem. Pokud tedy jsou výpočty správné, a nereprízuje divadlo, jehož premiéra proběhla před 66 milióny let. Připomeňme si:
Slunce vychází a osvětluje stromy, bažiny a mohutné rostliny poloostrova Yucatán při posledních dnech druhohor. Tento klidný svět netuší, že se k Zemi rychlostí více než 64 000 km/h blíží obrovská hora.
.
Vypadá to jako ohnivá koule, která se každou minutou zvětšuje a zvětšuje. Brzy se už zdá, že je větší než Slunce. Dinosauři, kteří se toulají po prehistorické Zemi. I kdyby tušili, co se chystá, není kam utéct a skrýt se. Ne, to už opravdu nepomůže.
Asteroid narazí do planety obrovskou silou. Zemskou kůru pronikne do hloubky několika kilometrů a zanechá kráter o průměru více než 161 kilometrů. Tisíce kubických kilometrů pevné horniny se okamžitě přemění na páru. Následuje série přírodních katastrof, které vyhladí až 80% života na Zemi.
Téměř přesně jako z biblické Apokalypsy
Nejen s vládci planety - dinosaury - je konec. Všechny bytosti dostatečně blízko k tomu, aby viděly pád, nepřežijí déle než pár vteřin. Vlny tsunami vlny dosáhly výšky až 305 metrů. O pouhých devět vteřin později vše na stovky kilometrů v okolí – tráva, stromy, keře – vzplanou. Co neshoří během několika minut, zaplaví voda.
Zemí začínají otřásat zemětřesení jako nikdy předtím. Jejich síla by byla ekvivalentní všem zemětřesením, ke kterým došlo na planetě za poslední dvě století – kdyby vypukly současně. O něco méně, než hodinu po srážce se oblastí přehnal vítr rychlostí téměř tisíc kilometrů v hodině. Srovnal všechno, co zůstalo stát a trosky rozmetal.
Nedaleko zóny dopadu se obloha začne dramaticky stmívat. To, co vypadá jako padající hvězdy, jsou ve skutečnosti vyvržené horniny, které padají zpět na zem. Během pár hodin po havárii je obloha téměř úplně tmavá. Do noci o polednách později pronikne trochu světla – ale opravdu jen minimum. Následujících několik let panuje na planetě něco mezi temným rozbřeskem a soumrakem.
Většina rostlin nepřítomnost slunečního světla nepřežije. Popel zůstává ve vzduchu měsíce. Když prší, voda je nesnesitelně kyselá. Stále zuří nekonečné požáry. Produkují tuny toxinů, které ničí ozonovou vrstvu. Zemi čekají těžké časy.
Zopakuje se to: Nejde o to zda, ale kdy
Více než 30 000 objektů, které v těchto dnech obíhají kolem Země, může potenciálně zasáhnout naši planetu. NASA považuje přibližně 1 500 z nich za „potenciálně nebezpečné“. Pokud jeden z těchto objektů zasáhne naši planetu, následky budou opravdu nepředstavitelné: od rozbitých oken až po zničení všech forem života.
Bohužel, v našem případě je pravděpodobnější druhá možnost. V roce 2004 astronomové objevili obrovský asteroid. První pozorování ukázala, že šance na srážku je o něco menší než 3%.
Čtěte ZDE: Závod o vesmír trochu jinak: Astronauti všech zemí, spojte se? O čem se hraje nad našimi hlavami? Vyšetřování „nafilmovaného“ Apolla se odkládá. Přistanou na Rudé planetě kosmo-astronauti?
Asteroid dostal jméno Apophis. Má více než 335 ma váží přibližně 20 milionů tun. Kolem naší planety by měl proletět v pátek 13. dubna 2029 ve vzdálenosti 30 500 km od zemského povrchu - to je zhruba jedna desetina vzdálenosti Země od Měsíce. Ve vesmírných rozměrech jde prakticky o zásah.
Dosavadní výpočty se kloní spíše k tomu, že se s naší planetou ještě nesrazí. Jenže Apophis se brzy vrátí. O 7 let později - tedy v roce 2036. A tehdy už opravdu může zlikvidovat život, jak jej známe. Minimálně však gravitační síla Země asteroid přiblíží. A až se vrátí o necelých deset let později, bude už jednoznačně na kolizním kurzu.
Co by se pak stalo, kdyby Apophis nebo jakýkoli jiný asteroid jeho velikosti narazil do naší planety rychlostí více než 1 600 km/h?
Kvůli své obrovské velikosti by tření vzduchu nedokázalo zpomalit tohoto vetřelce. Až zemská kůra by zastavila tento obrovský kámen. Náraz by změnil na páru nejen samotný vesmírný kámen, ale také obrovský kus zemské kůry.
Čtěte ZDE: Výročí letu Apollo 13 znovu otevírá nezodpovězené otázky: Velký skok pro lidstvo, nebo jen špatně zrežírovaný podvod? Patnáct důvodů proč člověk na Měsíc zatím nikdy nevstoupil
Kolize by srovnala se zemí i železobetonové budovy mnoho kilometrů od kráteru. Pokud by srážka nastala v oceánu, přílivové vlny by dosáhly několika set metrů. Některé úlomky by cestovaly tak rychle, že by opustily atmosféru a vytvořily oběžnice Země. Většina trosek by se ale na zemský povrch vrátila.
Atmosféra by se ohřála, až by žhnula jako horká kamna. Požáry by se rozšířily po celém světě. Cokoli, co není chráněno pod zemí, by se okamžitě uvařilo. A potom, rok nebo i déle, by Země vypadala stejně jako před více než 60 miliony let: Popel, saze - a hlavně dlouho žádné sluneční světlo (to by se jistě klimatickým alarmistům zamlouvalo, ale jen chvilku).
Sníme o tom, že to zvládneme
Mimochodem, v roce 2015 astronomové objevili 369 metrů široký asteroid jen 3 týdny předtím, než proletěl relativně velmi blízko naší planety. Pokud by jeho dráha byla jen o malinko jiná, neměli bychom čas kolizi zabránit.
Znamená to, že pokud by podobný gigant směřoval k Zemi, byli bychom odsouzeni k zániku? Mnozí věří, že ne nutně. Jiní namítají, že jde o pouhé snění. Konstatujme:
Existují tři druhy misí, které by prý bylo možné připravit v poměrně krátké době:
Typ 0 - Těžká kosmická loď se nařídí směrem k vetřelci s jediným cílem - srazit se s ním a odklonit ho z kurzu.
Typ 1 – Nejprve by se vypustil průzkumník, který by získal informace o asteroidu. Teprve potom by byla vypuštěna hlavní kosmická loď s přesnějšími informacemi - což by bylo zřejmě mnohem produktivnější.
Typ 2 – Průzkumník a malá kosmická loď současně. Kosmická loď by odklonila asteroid trochu z jeho kurzu. Potom by průzkumník shromáždil potřebné informace a kosmická loď by dokončila svou práci druhým „zatlačením“.
Jenže - nezbývá mnoho času. Konec "úderem z nebes" může přijít neočekávaně. Což také navozuje jiné než čistě technologické otázky. V každém případě: Apophis tu bude, co nevidět.
Zdroj.
Tagy článku