Skoro všude sílí pocit, že se liberální hospodářský projekt Západu otřásá v samých základech – a nejzřetelněji se to ukázalo v ulicích Paříže. Znát je to ale i ve Spojených státech: prezident Trump se postavil za válku s Íránem a republikánům tím zřejmě ohrozil vyhlídky ve volbách do Kongresu, které se konají za pár dnů.
Jak bude Trump vládnout, pokud se voliči obrátí proti němu osobně, nedokáže odhadnout nikdo. Na příští dva roky je ale třeba počítat s prezidentem vznětlivým, frustrovaným a nevyzpytatelným.
Klíč k pochopení dnešních evropských otřesů možná leží v událostech roku 2024. Francouzský volební maraton tehdy odstartovaly eurovolby a v nich jednoznačně zvítězilo Národní sdružení (RN), pravicová strana v čele s Le Penovou. RN získalo 30 křesel (31,37 % hlasů), Macronova koalice Ensemble jen 13 (14,6 % hlasů).
Po tvrdé porážce své středové koalice Macron okamžitě rozpustil Národní shromáždění a vypsal předčasné parlamentní volby. Skončily dosud nevídaným „parlamentem bez většiny“ rozděleným do tří hlavních politických bloků – a žádný z nich nezískal 289 křesel potřebných k absolutní většině. Pat trval tehdy a trvá dodnes.
Národní sdružení Le Penové sice v prvním kole zvítězilo, ve druhém kole však kandidáti středu a levice odstoupili a díky (legitimnímu) „triku“ taktického hlasování v některých obvodech změnili konečnou podobu sněmovny. Šlo o to, aby RN přes svůj náskok nezvítězilo.
Násilnosti v Paříži souvisejí s výsledky těchto voleb z roku 2024. Vzešel z nich roztříštěný parlament zaseklý na mrtvém bodě – a Macron doufal, že s ním bude moci manipulovat. To jen přiživilo rostoucí hněv veřejnosti: vládnoucí evropské elity odmítají nést odpovědnost za chyby, které uvrhly do hospodářské krize celou Evropu.
Místo v čele světa
Hlavní znaky francouzské krize – nekontrolovaná imigrace, selhávající veřejné služby a stále dražší živobytí – najdeme prakticky ve všech velkých liberálních ekonomikách. Zkrátka: na první pohled mají hospodářské potíže západních států v každé zemi jinou tvář, všechny ale vyrůstají z hlubšího kořene – z odpovědi, kterou Západ na velkou finanční krizi roku 2008 hledal ve finančních trzích.
Tyto rozpory a napětí přitom teď vrcholí v navzájem propojených konfliktech na Ukrajině, v Íránu a mezi Jemenem a Saúdskou Arábií. Hospodářská krize tak hrozí přerůst ve finanční krizi úplně jiných rozměrů – a ta by mohla skončit zhroucením celého systému.
K vrcholu krizi žene snaha Západu sledovat současně dva protichůdné cíle: udržet si nákladné sociální státy a zároveň vést války, jimiž si má – slovy Marca Rubia – uchovat místo „v čele světa“. A právě tyto války – jak se dalo čekat – roztočily drahotu, která teď drtí rozpočty většiny států s liberální ekonomikou.
Náraz na dohled: Další vlna znehodnocení peněz je už za dveřmi Jak se ukrýt před koncentrákem digi měny? Nesplatitelné dluhy. Trend je jasný: Chtějí nás znovu obrat
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která především válkou v Íránu a energetickou krizí zřejmě brzy opět nabere divoké tempo, známe jeden bezpečný přístav.
Napište svoje telefonní číslo na email zlato@protiproud.info - a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
Trump se přepočítal, když rozpoutal válku s Íránem: ceny pohonných hmot a energií vylétly, živobytí prudce zdražilo, a to zase trvale tlačí nahoru úrokové sazby a zatěžuje trh s dluhopisy. Trump navíc pokračuje (i když s nekonečnými obraty) ve válce na Ukrajině, jejíž finanční břemeno teď nese Evropa – a to prostě rozmetalo evropské rozpočtové limity.
V ukrajinské pasti
Rozpočtové tlaky jsou patrné všude, v Evropě i jinde, a ukrajují velký kus z ostatních veřejných výdajů, třeba na školství a zdravotnictví. Mezitím zpustly rozsáhlé části evropských průmyslových bašt. Nezaměstnanost, zvlášť mezi mladými, vystřelila. Jen Německo přišlo za posledních šest let téměř o půl milionu pracovních míst v průmyslu. Evropa ani Spojené státy dnes celkově nedokážou konkurovat cenou. Zdražování energií jim uzavřelo řadu světových exportních trhů.
Legitimita politické třídy je na celém Západě ve volném pádu. Zoufalství a hněv lidí neustále rostou. Zášť kypí. Nejdřív vybuchla ve Francii, na řadu ale přijdou i další země.
Krize vrcholí. Írán a hútíové sklapli nad Trumpem energetickou past. Snadné ani zřejmé východisko neexistuje. Pokud totiž Američané nebo Izraelci situaci zvládnou špatně a vojensky ji vystupňují, válka západní hospodářskou krizi výrazně prohloubí – Írán odpoví údery na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Obnova nesmírně složitých ropných zařízení navíc trvá velmi dlouho, a tak chronický nedostatek paliv bezpochyby čím dál víc poškodí světové dodavatelské řetězce. Totéž platí pro útoky hútíů na saúdská energetická zařízení.
Na Ukrajině Evropa jako obvykle špatně pochopila Rusko a sama se tak chytila do pasti. V roce 2022 přijali evropští politici Ukrajinu i Zelenského s otevřenou náručí. Viděli v ní domnělý liberální projekt postavený na pravidlech, který mohl dát Evropě smysl a důvod existence – tedy to, co chybělo NATO i EU. Lákala samozřejmě i představa (mylná), že evropské sankční obléhání nakonec prezidenta Putina sesadí. Ruská ropa a vzácné suroviny by se tím otevřely evropské těžbě.
JASNÁ VOLBA PRO NEPODVOLENÉ: ZDE!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak připravit organismus na na zátěž v podzimních a zimních měsících a přicházejících krizích?
Jak na to? Jestli jste neviděli, určitě si pusťte. Jiří Černota totiž dorazil ze své kouzelné ostravské "chýše", takže o všech podstatných aktuálních možnostech sebeobrany nepodvolených jsme na Protiproud TV hovořili v pátek. "Pan Bewit" byl velkolepý -jako vždy!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT.
A stále platí, že tím současně pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na existenci Protiproudu. Díky, nepodvolená rodino!
„Prakticky to znamenalo,“ píše Aurélien, „že Evropa stále víc toužila kolonizovat politický prostor, který historicky ovládalo Rusko“ – a který se teď měl začlenit do rozpínajícího se liberálního „prostoru“ na západ od Ruska. Odpor Ruska k těmto otevřeným evropským ambicím se pak tendenčně sváděl na jeho nostalgii po impériu.
Poslední rána?
Jak ale Aurélien upozorňuje:
„Rusové období po polovině devadesátých let vůbec takhle nevnímali. Viděli ztrátu kontroly nad strategickým prostorem, který pro ně dřív měl velkou cenu, a žádnou zřejmou cestu, jak ho získat zpět.“
„Proto představy o ‚příměří' a o územním rozdělení Ukrajiny nikam nevedly a nepovedou. Karty se rozdaly znovu a ve hře je mnohem víc než dřív. V roce 2022 by Rusové nejspíš přijali skutečně neutrální Ukrajinu bez cizích vojsk na jejím území a bez nacionalistických extremistů ve vládě.“
„Dnes už to vůbec nepřipadá v úvahu a současné bombardování Kyjeva chápu jako součást operační strategie, jejímž cílem je zničit zemi jako životaschopný celek – aby v budoucnu už nemohla sloužit jako základna pro vojenské operace. Zničeny budou mimo jiné mosty, komunikační systémy, přístavy, výroba a rozvod elektřiny, dopravní sítě, průmyslová zařízení a letiště…
Západ to podle všeho nechápe. A ani nepochopí – nedochází mu totiž, že ruská strategie dnes už výrazně přesahuje rámec Ukrajiny a jejím cílem je zahnat přízrak možného útoku z ‚prostoru' na západ od Ruska nejméně na jednu generaci, ne-li déle.“
Právě v tom je skutečná past, která spojuje všechny tyto zdánlivě oddělené konflikty: ambice Západu „udržet si místo v čele světa“, zrozená ze skutečného úpadku a rozpočtového „bankrotu“.
Ukrajinský projekt narazil na zeď – nejen na bojišti, ale i proto, že je Evropa finančně na mizině. Dalších 155 miliard dolarů už za žádnou cenu nevydá.
Stejně tak nemají západní liberální ekonomiky se svými sociálními státy šanci přežít vleklou válku s Íránem a Hútíi. Bruselané s Londýnem stojí nad hospodářskou propastí. Je Západ ochoten zvyšovat riziko násilné revoluce jen proto, aby nemusel kapitulovat před Íránem nebo Ruskem?
Trumpovo stupňování války by mohlo zasadit poslední ránu západní architektuře postavené na finančních trzích.
