Bergoliův světec: Patron zabijáků a teroristů. Jak z dopravní nehody udělat bez důkazů vraždu? Urážka památky mučedníků. Tohle je moc i na mediální mainstream. Římský biskup už ani nepředstírá, kam míří
Redakce Protiproud přináší komentáře k jedné ostudné beatifikaci, která jen dokládá, do jakého stavu se dostal Vatikán pod Františkovým vedením
V Argentině došlo 27. 4. 2019 k něčemu dosud nepředstavitelnému: spolu se třemi dalšími byl blahořečen „mučedník“ Enrique Angelelli, biskup z La Rioja, který zemřel v roce 1976 při autonehodě.
Známý španělský katolický novinář Luis Fernando Pérez Bustamante to komentoval: „Neslavný den v dějinách Církve. Biskup blízký teroristickému hnutí Montoneros bude blahořečen jako mučedník. Taková urážka památky skutečných mučedníků nemůže a nesmí zůstat nepotrestaná. Papež mohl těžko klesnout hloub. Toto blahořečení je vpravdě dokonalým shrnutím tohoto pontifikátu. Je to naprostý opak skutečné svatosti, skutečné tradice, katolického étosu, morálky, věroučné a duchovní poctivosti.“
Minulý rok, když se tato neuvěřitelná zpráva poprvé objevila, jsme [portál Rorate Caeli] uveřejnili následující redakční text, který v tento den hanby opakujeme:
Radikální levičák
V divokých letech po Druhém vatikánském koncilu se vyrojilo mnoho radikálních biskupů. Enrique Angelelli, biskup z argentinské La Rioja, byl patrně ten nejradikálnější. Byl komunistou ve všem kromě názvu a důrazně podporoval teroristickou organizaci „Montoneros“, levicově teroristickou odnož perónistického hnutí. Je napochybné, že vojenská diktatura, která v Argentině vládla od roku 1976 do falklandské války, vznikla jako brutálně přehnaná reakce na teroristické útoky koordinované organizací Montoneros ve prospěch socialisticko-perónovské revoluce.
Angelelli byl radikálně levicový a zpolitizovaný natolik, že šokovaní praktikující věřící v jeho vlastní diecézi mu přezdívali „Satanelli“. Zemřel při autonehodě v roce 1976. František se přesto rozhodl blahořečit Satanelliho jako „mučedníka“! (Celé to je velká ironie, protože i když se teď tvrdí, že P. Bergoglio byl odpůrcem diktatury, tehdy byl pokládán za spojence vojenské junty a měl dokonce blízko k nejbrutálnějšímu z jejích členů, admirálu Emiliu Masserovi.)
La Nación, nejstarší a nejrespektovanější argentinský deník (jediný významný list, který při nedávném boji proti potratům v argentinském Senátu zastával pozici pro život, jež nakonec zvítězila) vydal po zveřejnění alarmující zprávy následující komentář (La Nación je mimochodem rovněž Františkovým spojencem a jeho římská korespondentka Elisabetta Piqué je novinářkou, která má k Františkovi patrně nejblíže. Úvodník tudíž evidentně není motivován žádným"předpojatým" nepřátelstvím vůči hrůznému římskému biskupovi.):
Čtěte ZDE: František Iljič 2018: Po sto letech je zpátky. Stejná strategie, metody i odhodlání. Revoluce zatím nedosáhla svého cíle. Sexuální devianti jako důsledek koncilu. Církev nevzkvétá. Zachrání ji tentokrát laický odpor?
La Nación: Politicko-ideologická beatifikace
Mons. Angelelli rozhodně nepředstavuje vzor příkladného křesťana, jak žádá Církev pro zahájení kanonizačního procesu.
Enrique Angelelli zemřel 4. srpna 1976 poté, co se vozidlo, v němž jel po dálnici číslo 38 v La Rioja, převrátilo na střechu. Cestoval společně s otcem Arturem Pintem, který přežil. Na základě zprávy vypracované bezprostředně po komplexním zajištění důkazů – pitvy, znaleckých posudků, fotografií z místa nehody a výpovědi Pinta, který údajně utrpěl ztrátu paměti a šok – bylo řízení zastaveno a uloženo do archívu jako „Angelelli, monsignor Enrique A. / úmrtí“.
O několik let později však bratr Antonio Puigjané, partyzán, který se účastnil ozbrojeného útoku na kasárna La Tablada namířeného proti ústavní vládě Raúla Alfonsína, podal trestní oznámení v [provincii] Neuquénu, v němž předložil hypotézu, že Angelelli byl zavražděn. Naproti tomu list La Prensa v roce 1988 zveřejnil prohlášení Mons. Bernarda Wittea, biskupa z La Rioja, který uvedl: „Překvapuje nás, že záhadná smrt monsignora Angeleliho byla bez důkazů označena za vraždu.“
Výpovědi očitého svědka události Raúla Alberta Nacuziho tvrdí, že neřídil biskup, nýbrž Pinto, který přišel s verzí, že je pronásledoval nějaký automobil, a poté se schoval za ztrátu paměti. Nato se soud prohlásil za nepříslušný a po shromáždění nových důkazů a novém vyhodnocení těch dřívějších rozhodl Federální odvolací soud v Córdobě v roce 1990, že i přes vyšetřování a dokazování není možné určit, zda nehodu způsobilo cizí zavinění. Další svědkové uváděli, že žádné jiné vozidlo neviděli ani na místě činu, ani odtamtud odjíždět. Po ukončení vyšetřování se soud usnesl, že „vzhledem k tomu, že údaje získané shromážděním důkazů dostatečně neprokazují, že byl spáchán trestný čin, a v souladu s míněním státního zástupce soud pokládá za přiměřené řízení zastavit“.
Čtěte ZDE: Nesnesitelný odér z Petrova stolce: Proč papež kryje zvrhlé biskupy a homomafii ve Vatikánu? Horor s Františkem je ve finále. Rezignuje mravně zkažený tyran? Miláček médií, ateistů a Halíků mlčí
V červenci 2014 dospěl ovšem Federální trestní soud v La Rioja nečekaně k opačnému závěru, když tvrdil, že šlo o "zločin proti lidskosti". To není překvapivé, neboť to odpovídá vládnoucímu – tehdy i nyní – mínění, že tyto zločiny lze soudit mimo rámec ustanovení ústavního a trestního práva. Za „zločin“ (sic) proti monsignorovi Angellelimu byli tudíž k doživotnímu vězení odsouzeni generál Luciano Benjamín Menéndez a komodor Luis Estrella, kteří byli stíháni jako „nepřímí“ pachatelé, což je právní konstrukt v tomto typu procesů často zneužívaný. V tomto případě umožnil odsouzení hierarchických představených za zločin, který nebyl nikdy prokázán a v němž se nevyskytovali vůbec žádní „přímí“ pachatelé. Rozsudek pokládal za jisté, že převrácení vozidla, v němž Angelelli cestoval, bylo způsobeno úmyslným manévrem jiného vozu, který se prý řídil příkazy vojenských šéfů.
I kdyby se však hypoteticky jednalo o vraždu, Angelelli by nebyl mučedníkem pro víru. Biskup z La Rioja měl aktivní a prokázané spojení s teroristickou organizací Montoneros. Na fotografii je zachycen při celebrování mše s plakátem této organizace v pozadí a v kázáních se vyjadřoval pro převrat a navrhoval vyzbrojování mladých lidí.
Blahořečením či svatořečením Církev potvrzuje křesťanskou příkladnost života dané osoby a dává souhlas s jejím kultem. Nikdy nesmí jít o příklad násilí a sektářství. Proto nepovažujeme za správná slova současného biskupa z La Rioja a druhého místopředsedy [argentinské] biskupské konference Marcela Colomba, který na zprávu o beatifikaci reagoval slovy: „Je to uznání statečným svědkům Božího království.“
Je dobře známo, jak přísné dosud byly a jsou beatifikační procedury a jak pečlivé a podrobné je předkládání důkazů v jednotlivých kauzách.
V tomto případě však tato důkladnost kupodivu nebyla uplatněna. Proč asi?
Zdroj.
Tagy článku