Halloween: Měli jsme Dušičky, slavnost Všech svatých. Teď oslava démonů importovaná ze Západu. V hlavní roli smrt. Zvesela za ďáblem? Propaganda klasicky míří hlavně na děti a mládež. Křesťan musí Halloween odmítnout
Jerzy Wolak shrnuje pět hlavních důvodů proč musí katolík ignorovat pohanský svátek oslavující kult smrti, který spolu s dalšími dekadentními a satanistickými praktikami uměle importovanými ze Západu je dnes vnucován našim dětem nejen ve školách, ale i v mnoha propagandou zpitomělých nic netušících rodinách
Existuje mnoho příčin, proč katolík nesmí slavit Halloween a má se mu širokým obloukem vyhnout. Pokusme se vyjmenovat alespoň pět nejzákladnějších:
Halloween jako oslova démonů
1. Halloween je karikaturou katolické slavnosti Všech svatých. V nové době se začal provozovat poprvé v USA v polovině 19. stol. v protestantském prostředí jako symbol výsměchu a odmítnutí katolické úcty světců a dogmatu o obcování svatých. Již samotný anglický název halloween není ničím jiným než zvulgarizovanou formou prvotního označení All Hallows’ Eve, čili vigilie Všech svatých. Tato slavnost památky oslavených v nebi začínala vždycky předchozího dne večer, tj. 31. října – a právě tehdy vyvíjeli protestantští posměváčci největší aktivitu. Katolickou liturgii zesměšňovali rouhačskými představeními, při nichž užívali zcela pohanských rekvizit.
Čtěte ZDE: Halloween: Neškodná zábava, nebo součást satanovy propagandy? Mnoho lidí netuší, čemu propůjčuje své děti. Pohanský kult boha smrti Samhaina proti Svátku všech svatých
2. Nelze popřít pohanské kořeny halloweenu. Všechna pohanská náboženství praktikovala kult zemřelých předků včetně snahy o kontakt se záhrobím. Proto je v halloweenovém třeštění tolik obrazů duchů, strašidel, upírů a rovněž i démonů…
3. Jestliže se mají zjevit hosté z krajiny stínů, tak musí existovat někdo, kdo je odtud přivede. Proto průběh Halloweenu překypuje postavami čarodějnic, věštkyň, mágů, černokněžníků, vyvolávačů duchů a astrologů. Halloween je tedy jednoznačně magií a okultismem.
V hlavní roli smrt
4. Hlavní hrdinkou Halloweenu je ale smrt se všemi svými znaky. Podle katolické nauky je definována jako okamžik přechodu z pozemského života do věčnosti. Oslavy Halloweenu ale zdůrazňují její biologickou stránku, v jeho estetice převládají kostry, kostlivci a lidské ostatky. Lebky, hnáty, zombie – to jsou atributy těch, kteří se převlékají při tomto křepčení do patřičného „haloweenového“ úboru…
Ale to je přece jenom zábava, namítnou mnozí. Co je na tom špatného?
Všechno. Smrt je zlo. „Bůh nestvořil smrt a nemá potěšení ze zkázy živých“ (Mdr 1, 13).
Hrátky, při nichž se dělá legrace ze smrti, žene jejich účastníky přímo do náruče toho, kdo nese odpovědnost za její existenci: ďábla. „Bůh stvořil člověka, aby byl nesmrtelným – učinil ho obrazem své vlastní věčnosti. Smrt přišla na svět závistí ďábla…“ (Mdr 2, 23–24).
Kdo se jednou dotkl smrti, ten zůstane navždy mrtvý. Nikdy se nevrátí do plnosti života, jedině skrze zmrtvýchvstání – ale od toho propagátoři Halloweenu utíkají jako ďábel od svěcené vody.
Čtěte ZDE: Navigace na moři ďábelského zmatení: Satan a jeho služebníci v akci. Výklad "třetího tajemství". Proč Bůh dopouští tuto krizi? Čas se krátí. Jak usilovat o svatost? Povede nás hvězda mořská, Panna Maria. Boží vítězství je jisté
Za zábavou se šklebí satan
5. Halloween je tedy apoteózou definitivního konce pozemské lidské existence vyznačující se hnilobným procesem, glorifikací ošklivosti a temnoty, což je nakloněnou rovinou směrem k satanismu. Za zdánlivě nevinnou zábavou se šklebí svou ponurou grimasou ďábelská bytost:
„Bavte se, hrajte si se smrtí,“ říká, „hrajte si s temnotou. Otvírejte tyto dveře dokořán, já do nich s rozkoší vstoupím.“ Ukážu vám opravdovou temnotu, pravdivou skutečnost zatracení. Ukážu vám pravdivou smrt, bude to ta „druhá smrt – ohnivé jezero. Kdo není zapsán v knize života, bude vhozen do ohnivého jezera…“ (Zj 20, 14–15).
Může se nacházet v knize života ten, kdo v podobě kostlivce čerpal útěchu ze společenství upírů a vlkodlaků? Právě takoví, tj. „bázlivci, nevěřící, hříšníci, vrazi, smilníci, čarodějníci, modláři a všichni lháři budou mít svůj díl v jezeře hořícím ohněm a sírou. To je druhá smrt…“ (Zj 21, 8).
Ale toto jen málokdo chce dnes poslouchat. Tanec smrti probíhá v nejlepším – a to i na ulicích křesťanského světa. Baví se děti, baví se rodiče – a neuvědomují si, že jakkoliv se počátky mohou jevit neškodné, konec bývá tragický.
Čtěte ZDE: Rozpolcený Západ: Nejen politicky, rozpadá se především rodina. V Británii už mají ministerstvo pro samotu. Máte lidi, kteří vám pomohou? Italové prý zaniknou. Jen Italové? Bratrství na smetišti dějin
Agrese a zoufalství rostou geometrickou řadou
A to často již i v tomto životě. Nejde jen o nedávné tragédie v jihokorejském Soulu (150 mrtvých) či v menším také u nás - i když jsou příznačné. Existují reálné doklady, že úplně nečekaně, neznámo odkud, se v dosud klidném domě objeví hrozné zlo. Kolegyně kolegyni z ničeho nic podřízne hrdlo, syna najdou rodiče oběšeného na půdě, milující otec rodiny ohrožuje své nejbližší motorovou pilou. Malé dítě náhle začíná mít noční hrůzy, milý, tichý dospívající chlapec náhle chrlí vůči svým rodinným příslušníkům jed nenávisti… Všichni horlivě a s nadšením slavívali Halloween.
To jsou skutečné příběhy a je jich mnoho.
Psychiatři a psychologové si často nevědí rady, odkud se bere dnes na jedné straně tolik hněvu a agrese, na druhé straně zase tolik deprese, apatie a zoufalství. Chytají se za hlavu, proč počty těch, kteří vyhledávají službu exorcisty, rostou geometrickou řadou.
Opravdu to nevědí?
Zdroj.
Tagy článku