Svatý Probus I. patřil k prvním pastýřům církve v Ravenně a v jejím přístavu Classe, kam podle tradice přinesl evangelium svatý Apolinář, učedník apoštola Petra. Probus byl šestým biskupem v této řadě a žil v době, kdy křesťané ještě čelili pronásledování. Tradice klade jeho smrt kolem roku 175, někteří badatelé však jeho působení posouvají až do 3. století. O jeho životě víme velmi málo. Hlavním pramenem je kniha o ravennských biskupech, kterou v 9. století sepsal kněz Agnellus. Ten sám poctivě přiznavá, že tam, kde mu chyběly záznamy, vycházel z vyprávění pamětníků a ze starých vyobrazení, aby v řadě svatých biskupů nezůstalo prázdné místo.
Agnellus líčí Proba jako muže mírného a zbožného, krásného vzezřením, zářícího skutky, moudrého v řeči a rozvážného v srdci, plného milosti Ducha svatého. Když k němu přišel někdo nemocný, vracel se na jeho přímluvu uzdraven, ať trpěl jakoukoli nemocí. Vyháněl nečisté duchy a posiloval zraněná a zemdlená těla mnoha lidí. Když se jeho život chýlil ke konci, spatřil prý zástupy andělů a vzápětí jeho duše opustila tělo. Lid ho s pláčem a s velkou úctou pohřbil a nad jeho hrobem v Classe nedaleko moře vyrostla bazilika, v níž později našli místo odpočinku i další ravennští biskupové.
Postupem času chrám chátral a upadal. V 10. století, za arcibiskupa Petra, byly Probovy ostatky vyzdviženy z rozpadlé svatyně a slavnostně přeneseny nejprve do baziliky svatého Apolináře v Classe a poté do ravennské katedrály, kde odpočívají dodnes. Arcibiskup tehdy dal pátrat i po hrobech dalších raných biskupů a na památku těchto událostí vznikl nový životopis světce. Ravennská církev tak v úctě k Probovi znovu objevovala své vlastní kořeny.
Příběh svatého Proba vypovídá o tom, že církev nestojí jen na velkých jménech, o nichž píší dějiny, ale především na věrných a pokorných pastýřích, jejichž skutky zná hlavně Bůh. Z jeho života se dochovalo jen několik vět, a přece z nich promlouvá obraz biskupa, který svou mírností, modlitbou a péčí o nemocné a trpící budoval Kristovo stádo v těžkých časech. Kéž i my dokážeme konat dobro tiše a vytrvale, bez touhy po uznání.
Bože, Ty jsi svatého Proba povolal, aby v době zkoušek pásl Tvé stádo v Ravenně mírností, modlitbou a péčí o nemocné; dej, ať i my slouží¬me druhým s pokorným srdcem a nehledáme lidskou chválu, ať pevně stojíme na základech víry, které nám odkázali naši otcové, a ať jednou spolu se všemi věrnými pastýři Tvé církve spatříme zástupy Tvých andělů v nebeské slávě. Prosíme o to skrze Tvého syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
