Drahý Petře,
když jsem dostal zprávu o tvém odchodu z tohoto světa, sedli jsme si s mou paní ke krbu, zapálili svíčku a zavzpomínali na Tebe.
Znali jsme se 53 let. Jako profesionální zpěvák jsem s tebou nespolupracoval, měli jsme poněkud odlišný hudební vkus. To nám ale v žádném případě nebránilo v nádherném přátelství. Kolikrát jsi nás pozval do své vily na nějakou tu oslavu, a jak často jsi se objevil u nás na Letné, když byla nějaká příležitost.
Žil jsi naplno. Měl jsi rád lidi a svou vlast.
Spoustě lidí, především začínajícím zpěvákům jsi pomohl k úspěšnému startu, po němž se proslavili. Ať to byla Petra Černocká, Jitka Zelenková, Vítězslav Vávra, Standa Procházka, Rony Marton, Jakub Smolík. A zvláště Tvůj velký objev Lucie Bílá, které jsi dokonce vymyslel i umělecké jméno!
Vzpomínali jsme, jak jsme tě naučili chodit do čínských restaurací na černá vejce, která jsme zapíjeli plzeňským a – světe div se – ta plzeň spolu s těmi vejci sládla na jazyku.
Vzpomínáme i na tvá vyprávění. Jeden tvůj zážitek mám pořád v živé paměti. Měl jsi úspěchy i v cizině. Seznámil ses třeba se světově známým skladatelem Springfieldem, bratrem neméně známé zpěvačky. Když slyšel, že jsi také skladatel, projevil zájem o spolupráci. On neuměl noty! Své geniální melodie Ti pískal a Ty jsi je zapisoval. Udělal jsi harmonii, a nakonec i aranžmá pro celý orchestr.
Byl jsi úspěšný.
Srpen 68 tě zastihl v Anglii. Jenže, jak jsem již zmínil, stýskalo se Ti po vlasti, kterou jsi miloval. Tvůj domov byl v Ústí nad Labem. Vrátil jsi se tedy.
Po "revoluci" jsi se nemohl smířit s nastalými poměry, hlavně v kultuře. Vstoupil jsi do politiky. Založil jsi vlastní stranu "Zdravého rozumu". Kandidoval jsi dokonce na prezidenta.
Přijdeme se s Tebou rozloučit 31.1.2025 ve 13:00 hodin do velké obřadní síně v Praze na Olšanech.
Děkujeme za všechno, dobrý člověče a vzácný příteli.
Nejsme jediní, kteří na tebe nezapomeneme.
