Maďarská vláda vyhoví požadavkům Evropské komise, ale je třeba počítat s tím, že budou přicházet stále nové a nové požadavky, uvedl premiér Viktor Orbán v rozhovoru, který v pondělí 24. října zveřejnil zpravodajský portál německojazyčného maďarského listu Budapester Zeitung.
Rozpory s Německem
Pokud jde o maďarsko-německé vztahy, Viktor Orbán prohlásil, že program německé spolkové vlády je „na hony vzdálený“ programu maďarské vlády a že Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) je „nejvíce protimaďarskou stranou v Evropě.“
Proto je třeba „vyvinout mimořádné úsilí k překonání rozdílů, které mezi oběma zeměmi existují ve stále větším počtu oblastí,“ řekl Orbán.
V souvislosti s německou opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD), která stojí napravo od největší opoziční síly – středopravé aliance CDU/CSU, Orbán vysvětlil, že „mezistátní vztahy jsou důležitější než vztahy mezi stranami,“ a proto „musíme obětovat vztahy s AfD pro co nejlepší mezivládní vztahy,“ neboť „zvláštností německé demokracie je, že pokud bychom jednali v souladu s AfD, ovlivnilo by to mezivládní vztahy.“
Orbán navíc objasnil, že CDU „je nyní z maďarského pohledu levicovou stranou“ a totéž platí pro bavorskou CSU.
V souvislosti s maďarsko-německými vztahy maďarský premiér rovněž uvedl, že „Německo se stalo multikulturní společností“ a že „maďarská společnost je mnohem pluralitnější, svobodnější a mírumilovnější než německá.“
Čtěte ZDE: Maďarská cesta záchrany: Nazvat věci pravými jmény. Geniální Orbánova politická taktika. Na co se hodí přímá demokracie? Pod palbou "křesťanských demokratů" z Bruselu. Velká inspirace
Podle jeho slov v Německu „vládne liberální hegemonie“, což znamená, že „ve společnosti má místo pouze jeden narativ“ a „ti, kdo se od něj odchylují, pro tuto společnost již neexistují,“ zatímco v Maďarsku „má veřejný diskurz pluralitní strukturu.“
Evropa dvojích standardů
Orbán zdůraznil, že „nejen v Německu, ale v celé západní Evropě se uplatňují dvojí standardy, což my Maďaři v žádném případě netolerujeme.“ Nemá však smysl vyostřovat „politické napětí“ s Německem, protože „spolupráce je mnohem důležitější.“
Řekl také, že „v příštích deseti až dvaceti letech se k nám bude stěhovat stále více Západoevropanů, protože Maďarsko je bezpečná, křesťanská země, která je hrdá na své tradice.“ K tomu dodal, že „v evropských dějinách bylo pro přijímající země vždy velkou výhodou, když imigranti přicházeli ze Západu,“ a proto Maďarsko uprchlíky také rádo přijme, ale pouze pokud pocházejí ze Západu.
V souvislosti s válkou na Ukrajině Orbán řekl: „Evropa v současné době podporuje Ukrajinu takovým způsobem, že je kontinent vtahován do spirály eskalace,“ a „pokud tento proces nezastavíme, sami vstoupíme do války, ačkoli jsme to doposud nechtěli.“
„To, co EU nyní dělá, zcela ničí její racionální a geopolitické zájmy,“ řekl maďarský premiér a dodal, že rozhodnutí o sankcích proti Rusku byla „přijata pouze na morálním a emocionálním základě.“ Orbán uvedl, že během své návštěvy Německa také marně hledal „racionální jádro německé energetické politiky a politiky sankcí.“
Kudy vede cesta
Na otázku, co by měla Evropa dělat, Orbán odpověděl, že „války mohou vyvolat i slabí státníci, ale k zahájení mírového procesu a ukončení válek je zapotřebí silných státníků.“ Proto německá vláda, „jak doufáme,“ „dříve či později doroste do role, kterou Německo vzhledem ke své evropské váze skutečně musí hrát.“ Existuje rovněž naděje, že se navrátí k moci bývalý americký prezident Donald Trump a bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Orbán dodal, že válka „neskončí jednáním mezi Ukrajinou a Ruskem, ale jsou potřeba také jednání mezi USA a Ruskem. A dokud obě strany nebudou mít zřejmý zájem na míru, bude válka pokračovat.“
Orbán také řekl, že jeho vláda „záměrně přechází“ stávající „útoky“ na maďarskou menšinu na Ukrajině a na její práva, ale to „neznamená, že trpíme amnézií.“ Po válce by měla být uzavřena komplexní dohoda o maďarsko-ukrajinské spolupráci, která by zaručovala i práva maďarské menšiny.
Čtěte ZDE: Orbán jasně: Západ podporuje válku. My jsme pro mír. Trpaslík sankcionuje obra a spadl do jámy, kterou vykopal jinému. Vlády válečných štváčů začnou padat. Ceny mohou být okamžitě o polovinu nižší. Proč to Brusel nechce?
Pokud jde o budoucí mezinárodní roli EU, Orbán vysvětlil, že „je zapotřebí více EU“ v bezpečnostní a obranné politice a že společenství „musí udělat mnohem více ve vojenské oblasti pro svou vlastní suverenitu.“ Členské státy musí také vyčlenit více peněz na zbrojení a obranu, aby EU mohla „zaplnit geopolitický prostor uvolněný odchodem Spojených států.“
Nenecháme se vydírat
V otázce dotací EU zdůraznil, že instituce EU jsou „používány jako zbraň“ politickými odpůrci maďarské vlády. „Jsme trestáni a zjevně vydíráni penězi EU,“ což „nemá žádný právní základ, je to jen vydírání.“
Vláda se podle něj nechce přít, ale spolupracovat, a proto „nemáme problém“ vyhovět sedmnácti bodům, které po Maďarsku požaduje Evropská komise, aby mu uvolnila přístup k unijním fondům. „Všechny je splníme. Ale vsadím se, že hned poté jich bude 18, 19 a tak dále,“ řekl Orbán a dodal: „Předpokládám, že požadavků bude stále přibývat.“
Poláci také „vyhověli všemu“, ale „na stůl jim byly položeny nové požadavky,“ uvedl maďarský premiér a dodal, že „je jasné, že tu jde o vynucení změny vlády v Polsku“ a „to by nakonec mohlo být cílem i v případě Maďarska.“
„Předpokládám, že peníze, které nám patří, budou vyplaceny na konci roku,“ zdůraznil Orbán, protože „zcela splníme všechny technické požadavky,“ tudíž „brzy nebudou mít důvod nám dlouhodobě odpírat finanční prostředky.“
„Očekávám, že do konce roku budu moci podepsat smlouvy s EU. Nemohu však říci, zda nám peníze opravdu poukážou,“ nicméně „Maďarsko se nesmí nechat zahnat do finančního kouta,“ zakončil Orbán rozhovor, který nebyl ani zdaleka adresován pouze maďarským Němcům.
Zdroj.
Tagy článku