Zhroucení ukrajinské fronty pod náporem ruských jednotek, které o víkendu osvobodily Lisičansk, znamená nejen dokončení osvobozovací operace celé Luganské lidové republiky (dříve oblasti), která je od víkendu kompletně pod kontrolou spojeneckých sil Ruska a LLR, ale také splnění důležité mety v rámci postupného osvobozování Donbasu.
Vladimír Putin tento týden v rozhovoru s ministrem obrany Šojguem doporučil, aby po splnění této části operace si nejvíce zatížené jednotky odpočinuly a nabraly síly k osvobozování dalších částí Donbasu. Je zřejmé, že tím nemyslel zastavení postupu, ale spíše výměnu jednotek z první linie, které nesly celou dobu tíhu bojů v této části fronty. Můžeme tedy očekávat přípravu na druhou fázi bitvy o Donbas, kterou bude bitva o Slavjansk a Kramatorsk, před jejichž branami spojenci stojí.
Odpočineme si později
Jednotky Luhanské lidové republiky (LLR) již prostřednictvím vrchního velitele LLR prezidenta Leonida Pasečnika a ministra zahraničí Vladislava Deinegi oznámily, že po osvobození a zabezpečení Luhanské oblasti půjdou dál. „Postupujeme směrem na Seversk, odpočineme si později. To je nejbližší město, které je organizačně propojeno s Lisičanskem. Nyní naše Lidové milice stojí před úkolem pohnout se tímto směrem, takže pravděpodobně si odpočineme trochu později,“ řekl Deinego. Dodal, že jednotky LLR bojují i v sousední Charkovské oblasti.
Čtěte ZDE: Západ provokuje a zvyšuje sázky: Dostaveníčko poblíž Hitlerova doupěte. Americké stíhačky vzlétly z ČR. Rusové postupují na Donbasu na Slavjansk. Nové důkazy o zločinech kyjevských nacistů. Uvaří nás ve vlastní šťávě?
Oba také vyjádřili přesvědčení, že jednotky LLR půjdou na pomoc svým bratrům ve zbrani z Doněcké lidové republiky a pomohou jim v rozhodující bitvě osvobodit zbylých 40 procent území Doněcké republiky, která je stále ještě pod kontrolou ukrajinských nacistů. Zbytky těch, kterým se podařilo proklouznout z lisičanského kotle, se opevnili právě ve Slavjansku a Kramatorsku a posílili zde elitní kyjevské i zahraniční jednotky, které má v této oblasti junta k dispozici.
Tisíce ukrajinských a zahraničních vojáků toto štěstí neměli a pod Lisičanskem našli svůj hrob nebo skončili v zajetí, když se snažili o ústup zhruba 4 kilometrovým širokým koridorem pod neustálou palbou ruského dělostřelectva a raketometů. Když o tomto víkendu v osvobozeném Lisičansku umlkly zbraně a poslední ukronacistická jednotka byla eliminována, zajata nebo se dala na útěk, vypukly ve městě oslavy, podobné těm, které se odehrávaly v Praze v květnu 1945.
Čtěte ZDE: Přituhuje: Ruská armáda rozmetala velitelství u Dněpropetrovsku. Ve „Vlčím doupěti“ zahynulo 50 generálů. Litva blokádou Kaliningradu vyhlásila Moskvě válku. Útok na vrtné plošiny u Krymu. „Náhodné“ zažehnutí války?
Tak vypadá osvobození
Lidé uvěznění v krytech mohli po dlouhých týdnech opustit úkryty a s květinami v rukou vítali osvoboditele. Lidé se slzami v očích děkovali unaveným mužům, kteří je přišli zachránit před nacistickými vrahy. Ti ještě do posledních dnů popravovali všechny, které považovali za podezřelé ze spolupráce s Rusy. A tak karneval v Lisičansku vypukl na plno. Vždyť prakticky každý obyvatel stotisícové metropole byl pro nácky podezřelý – a tedy potenciálně v ohrožení života.
Oslavy byly tak silné, že je nemohla opomenout ani dosud slepá západní média (tedy alespoň některá z nich), jež se podobným scénám vděčnosti v Chersonu, Mariupolu, Melitopolu, Severodoněcku a v dalších osvobozených městech vyhýbala jako čert kříži. Tentokrát už alespoň některá (samozřejmě, kromě těch českých, která stále fanaticky drží linii hlavního kyjevského protektorátního zpravodajství) přinesla záběry vděčných obyvatel slavících se svými ruskými zachránci.
Dokonce i „veřejnoprávní“ francouzský televizní kanál „France 2“ přinesl reportáž, ve které celkem věrně ukázal atmosféru oslav osvobození ve městě. „Chci křičet radostí!“, volá žena ve středních letech a objímá se s ruskými vojáky a s ostatními lidmi v davu. Reportáž také ukazuje, jak ruská armáda rozděluje potravinovou pomoc. V oknech se objevují ruské vlajky, tak jak to pamětníci znají z osvobození Prahy před osmdesáti lety.
Čtete ZDE: Ukrajinská lež se hroutí: Ombudsmanka „to přehnala?“ Osvobození Donbasu se blíží. V rukou islámských teroristů zbydou Javeliny a Zelenskému miliarda dolarů v Kostarice. Konec začátku konce? Doufejme, že doufají marně
Splněný slib
Zvláště dojemnou scénu, která jako by vypadla z pražských květnových dní přinesli ruští váleční zpravodajové postupující spolu se spojeneckými jednotkami, kdy do své rodné ulice zavítal zástupce velitele Luganské 7. brigády Lidových milicí Andrej Skoryj, kterého přišla po osmi letech přivítat v jeho rodném městě nejen celá rodina, ale také sousedé a známí, kterým slíbil před osmi lety, když odcházel do války proti ukrajinských nacistům, že své město osvobodí a vrátí se na ruském tanku. Slib dodržel.
Dnes už je jasné, že rodnou zemi Donbasu, pro kterou jejich dědové a pradědové prolévali krev v bojích s Hitlerovci, znovu před nacisty uhájí. Nikdo nepochybuje, že cílů speciální vojenské operace bude dosaženo navzdory obrovitým dodávkám západních zbraní. Mluvil o tom tajemník ruské bezpečnostní rady, Nikolaj Patrušev: „Cílem operace je zajistit ochranu lidí před genocidou ze strany ukrajinského neonacistického režimu, demilitarizovat a denacifikovat území Ukrajiny. Navzdory bezprecedentní americké a západní vojenské pomoci kyjevskému režimu a zvyšujícím se dodávkám smrtících zbraní bude těchto cílů dosaženo," ujistil Petrušev.
Čtěte ZDE: Zase o krok blíž apokalypse: USA umístí na bojiště raketomety HIMARS. Proč? Severodoněck jako Mariupol. Nacisté obklíčeni v průmyslové zóně. Rusko zahajuje jaderné cvičení. Spoléhá Fiala na vyhlášení válečného stavu?
Pět důvodů porážky Západu
Tuto skutečnost si stále více začínají uvědomovat i některá západní mainstreamová média, která začínají připravovat západní veřejné mínění na nevyhnutelnou porážku nacistické junty a jejich západních protektorů na Donbasu. V německém, do té doby tvrdě válečně-propagandistickém listu Die Welt vyšel například článek „Pět důvodů, proč Rusko vyhrává“. Autorem je bezpečnostní expert profesor Martin van Creveld, který se mimo jiné zabývá i budoucností vojenských konfliktů a strategickým prognózováním.
Van Creveld přiznává, že na začátku ruské vojenské operace na Ukrajině zastával názor, že pravděpodobnost porážky Ruska je vysoká. Důvodem byly podle něj chybějící zkušenosti ruské armády s rozsáhlými vojenskými operacemi proti regulérním jednotkám, jakož i velké území a obyvatelstvo Ukrajiny. Nyní však profesor změnil názor a tvrdí, že šance Ruska zvítězit na Ukrajině výrazně vzrostly. Má to podle něj pět důvodů, z nichž tři jsou vojenského a dva ekonomického charakteru.
Prvním je, že Kyjev nevede partyzánskou válku. Van Creveld má za to, že při konvenčním přístupu k bojovým operacím (tank versus tank, houfnice versus houfnice atd.) má ukrajinská strana jen malou šanci na úspěch, protože Rusko je silnější ve všech kategoriích zbraní.
Čtěte ZDE: Válka s Ruskem: Na otevřený konflikt nemají Spojené státy včetně zemí NATO. Už i pokus "do posledního Ukrajince" ztrácí příznivce. Nikoli čísla, ale realita. Expertní závěr: V přímém střetu Rusko rychle vyhraje. Fiala ale dál bubnuje...
Druhým důvodem je změna ruské taktiky. Po útoku na Kyjev na začátku operace začala ruská strana využívat taktiky pomalé ofenzívy na Donbasu s masivním dělostřeleckým potlačením ukrajinských jednotek. Ukrajinská strana kvůli tomu utrpěla těžké ztráty.
Třetím důvodem jsou logistické problémy. Expert poznamenává, že Rusko bojuje blízko svých hranic, a proto je pro něj jednodušší vybudovat zásobovací linky než pro západní spojence Kyjeva. Ti musejí převážet výzbroj přes celou východní Evropu.
Čtvrtým důvodem je překvapivá stabilita ruské ekonomiky. V Ruské federaci nenastal na Západě očekávaný okamžitý ekonomický kolaps pod vlivem sankcí, nýbrž naopak: rubl v posledních týdnech posílil na své maximální hodnoty.
Pátým důvodem jsou zdrcující ekonomické důsledky konfliktu v západních zemích. Van Creveld upozorňuje, že inflace na obou stranách Atlantiku je na nejvyšší úrovni od začátku 80. let minulého století. To vystavuje Evropany a Američany riziku „nejen rostoucí nejistoty, ale skutečné chudoby“.
Za takových okolností bude podle německého experta podpora Ukrajiny ze strany amerických a evropských vlád nacházet stále menší pochopení mezi občany Západu.
Čtěte ZDE: Balancování na hraně zániku civilizace: Z Moskvy zaznělo dosud nejvážnější varování Západu. Pokud rakety USA zasáhnou ruské území, přijde drtivá odpověď na "řídící centra". Neumí, nebo záměrně nechce Washington rozumět?
Deprese také v Bílém domě
Změny můžeme sledovat i v hlavním propagandistickém kanálu Bidenovy vlády, v americké CNN, která minulý týden přiznala: „Američtí prezidentští poradci pochybují, že Ukrajina bude schopna vrátit se někdy na území, která se dostala pod ruskou kontrolu.“ Podle CNN byla v Bílém domě nyní diskutují o tom, zda prezident Vladimir Zelenskij potřebuje změnit názor na možnost „vítězství“ pro svou zemi, nebo zda by se měl smířit s pravděpodobnou redukcí ukrajinských území.“
Samozřejmě, co kyjevskému herci předepíší do scénáře, to provede. Nejen proto, že v USA má většinu svých miliard a nemovitostí. Je to vlastně tragikomické: Západ vedený USA tak dlouho předstíral, že vlastně na Ukrajině nebojuje, že nakonec skutečně bude muset Zelenskému hodit celý průšvih na hlavu. Ale to ještě zřejmě nějakou dobu potrvá. Minimálně do listopadových voleb do amerického Kongresu.
Čtěte ZDE: Velké Provizorium: Pokusy o zničení Ruska trvají již stovky let. Amerika - mýtický Babylón. Klidný rozpad Unie, nebo občanská válka? Vstal Hitler z mrtvých? Putinova červená linie a casus belli. Nadzemská výzva k proměně trvá
U nás v protektorátu…
Nicméně alespoň trochu realistická korporátní média Západu (a někteří politici alespoň trochu prozíravější než prezident Zeman a jeho fámulus premiér Fiala) již tuší, že udržet současnou bojovou rétoriku, tváří v tvář kyjevským frontovým debaklům bude stále obtížnější.
Kdy si asi změny všimnou i propagandisté na kavčích horách – a jejich „odvelených jednotkách“ v Bakalových a dalších oficiálních režimních médiích? Nebo chtějí prokázat, že jejich odtržení od reality je zcela totální?
Ne, takto otázka nestojí. Otočí na obrtlíku, pokud dostanou befel z hlavního města stále více se bolševizujícího Západu – z Washingtonu (a poté z Bruselu).
Kolaborace je v českém tradičním protektorátu některým předávaná přímo geneticky. Jako jiným zase nepodvolení a boj za svobodu.
Tagy článku