Připadám si být v Protiproudu již od svých středoškolských let. V polovině 80. let jsem konvertoval ke katolické víře a zapojil se do činnosti "protistátních" spolků.
Dva týdny před Velkým Listopadem jsem byl vyhozen ze studií na Pedagogické fakultě UK za založení nezávislé studentské organizace. V důvěře k "novým pořádkům" jsem se několik let angažoval v ODA a řediteloval jsem Občanskému institutu. Moje postoje postupem času krystalizovaly do polohy, kterou se neodvážím politologicky zařadit, ale středové rozhodně nejsou. I proto bych se ve zmíněných spolcích dnes už uplatnit nemohl.
Co zůstává při starém je to, že stále píši, příležitostně přednáším, občas i za humny, a starost o věci veřejné mne neopouští. Neumím být aktivistou, přesto jsem stál u zrodu Akce D.O.S.T. a pár let ji stál v čele.
Deset let jsem se věnoval práci v Institutu sv. Josefa. Spoluvydávám tradicionalistický časopis Te Deum (www.tedeum.cz), kde vycházejí články, jež by v jiných dnešních periodikách určitě nevyšly. Mám jednu ženu a devět dětí, z nichž ti věkem školou povinní se po určitý čas vzdělávají doma. Suma sumárum, rozhodně se nenudím.
Portrét na Katopedii.
Michal Semín upozorňuje, že na pozadí zdánlivě humánních snah o záchranu životů během epidemie neustává podpora zabíjení nenarozených a připojuje všude nechtěný článek od Ferdinanda Peroutky více čtěte zde